Nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci

Všehochuť

15.2.2007

Toto úsloví mnoho lidí omílá, ale jen málokdo se jím řídí. Já jsem rozhodně jeden z těch, kdo se jím řídí. Popíšu vám výhody této metody.

Teorie

Když už jsem z oboru počítačů, uvedu příklad na počítačích. Představme si, že kupujeme novou sestavu ve třech cenových kategoriích: low-end, mainstream a hi-end. Do grafu uvedu, jak přibližně se vyvíjí "použitelnost" sestav v jednotlivých kategoriích a z toho pak odvodím, že mám pravdu. "Použitelnost" je subjektivní zohlednění kombinace radosti z nového počítače, jeho výkonu a kvality zpracování.

Low-end si koupí ten, kdo hledí hlavně na cenu a přitom chce, aby mu všechny nové kancelářské programy běhaly plynule. Výkon low-endu je nízký, proto je rychle překonán.

Mainstream, neboli nejlepší současný poměr cena/výkon, si koupí ten, kdo chce mít rozumně vysoký okamžitý výkon. Proti low-endu je "použitelnost" mnohem vyšší díky radosti z nového počítače i jeho výkonu. Také vám vydrží déle.

Hi-end si koupí především ten, kdo na to má, zasahuje do financí totiž už hodně. Odměnou za to vám ovšem bude neopakovatelná radost nad novým počítačem i maximální výkon. Jeho životnost je díky jeho vysokému výkonu pochopitelně nejvyšší. Povšimněte si propadu jeho "použitelnosti" v prvním roce. Ten je způsoben příchodem nových výkonnějších hi-endových komponent během roku.

Rozdíl mezi low- a hi-endem

Kromě výkonového rozdílu, který je zřejmý, bych zmínil ještě dva další rozdíly:

Kvalita zpracování + příslušenství

Low-endovým strašákem u počítačových skříní jsou ostré hrany a vibrující tenké plechy, u hi-endových skříní se s něčím takovým skutečně nesetkáme.

Příkladem dobrého příslušenství jsou hi-endové základní desky, ke kterým se dodávají všechny kabely, které by se s deskou teoreticky mohly využít.

Proti tomu se k low-endovým deskám dodává kabel jediný, který ani pro základně vybavený počítač se SATA diskem a SATA mechanikou nestačí.

Zákaznická podpora

Je zcela přirozené, že se firmy starají lépe o své "dobré zákazníky", tedy ty, co více platí. Když si pořídíte paměti za 20.000Kč, můžete očekávat doživotní záruku, v případě reklamace výměnu na vámi zvoleném místě do 24 hodin a podobné výhody. S takovýmito VIP zákazníky navíc nejednají "brigádníci", ale profíci. Nejvýkonnější segment trhu je chloubou každé firmy, proto se ve vlastním zájmu snaží mít co nejlepší ovladače atd...

Proti tomu se u levných grafických karet za 2.000Kč dočkáte přinejlepším ovladačů a něco málo FAQ (Frequently Asked Questions - často kladené otázky).

Závěr

Kupovat low-end se opravdu vyplatí jen pro ryze kancelářské stroje, od kterých požadujete jen psaní v kancelářských programech, internet a přehrávání hudby a běžného videa (DivX a DVD).

Mainstream je vhodný pro všechny.

Hi-end potěší milovníky výkonu a ty, kteří myslí do větší budoucnosti než 3 roky.

Hi-endové výrobky se z finančních důvodů nemůžou kupovat často, ale díky jejich výkonu to naštěstí není nutné. Navíc vám ovšem poskytnou výborný pocit z toho, že máte něco výjimečně výkonného.