Základy taktování procesorů

Taktování

15.1.2007

Předem bych vám rád sdělil, že vše, co zde přečtete a budete zkoušet, je na vaši vlastní zodpovědnost.
Na taktování není prakticky nic nebezpečného. Jen nesmíte moc zvyšovat napětí. O zvyšování napětí se ovšem dnes bavit nebudeme, to až ve článku Taktování procesorů do větší hloubky.
 
Cíl taktování je zvýšení výkonu pomocí změny frekvencí (taktů). Vyššího výkonu lze dosáhnout také například snižováním latencí pamětí. Taktovat můžeme z hlavních komponent procesor, operační paměti, jádro grafické karty a paměti grafické karty.
 
Dnes se budeme zabývat taktováním procesorů a okrajově také pamětí. Oběma se budu hlouběji věnovat příště.

 
Pro základní taktování je potřeba počítačová sestava, která obsahuje základní desku, která má k taktování uzpůsobený BIOS. Pokud tedy budete stavět novou počítačovou sestavu, vyhýbejte se základním deskám formátu mATX (micro ATX), protože tyto většinou nemají k taktování BIOS uzpůsobený.
Doporučit mohu kvalitní základní desky od společností Gigabyte a Asus. Nedoporučit můžu všechny výrobky od firmy MSI.
 
Základní pojmy a jak se vypočítají takty
 
Takt FSB
Pomocí FSB komunikuje procesor s okolím (u "slepených" vícejádrových procesorů tak komunikují i jádra spolu). Čím vyšší takt, tím vyšší výkon mnoha věcí. Při přehnání taktu FSB mohou přestat fungovat některé komponenty.
 
Takt procesoru
To je hlavní zájem naší pozornosti. FSB krát násobič nám dá jako výsledek takt procesoru. Čím vyšší frekvence procesoru, tím vyšší výpočetní výkon.
 
Takt HT
HyperTransport používají procesory AMD pro vysokorychlostní komunikaci. Frekvence by měla být do 1000MHz. Při vyšší frekvenci dochází k chybám nebo systém vůbec nenaběhne. HT se snižuje jednoduše změnou násobiče HT.
 
Takt pamětí
Se u Intelu počítá násobkem FSB (většinou v rozmezí mezi čísly 2 a 4). U AMD se kvůli integrovanému řadiči pamětí přímo v procesoru počítá dělením frekvence procesoru.

 
Postup
 
1) Vstupte do BIOSu
Jakmile zapnete počítač, sledujte monitor, jako jedna z prvních obrazovek se objeví ta, která vám ve spodní oblasti sděluje něco ve smyslu Pro vstup do nastavení zmáčkněte delete "press Del for enter setup". Základní desky mají většinou právě Delete pro vstup do BIOSu, ale některé to mají jinak (F2,...) rozhodně se tato informace zobrazí.
 
2) Odemknutí rozšířených taktovacích vlastností
Tímto se v Základech taktování nebudeme zabývat.
 
3) Najdeme položku, která obsahuje taktování
Jmenuje se opět všude různě, například "Jumper free configuration" nebo "M.I.T." nebo jinak.
 
4) Nastavení taktu FSB
Tento krok je na většině desek rozdílný kvůli názvům položek, zkrátka hledejte něco, co obsahuje slova FSB,CPU, CLOCK nebo FREQUENCY. Příklad máte uvedený pro moji desku.
U položky "CPU clock control" bude napsáno "auto", to změňte na "manual". Některé desky mají místo hodnoty manual rovnou hodnoty taktů. U položky "CPU clock" nastavte frekvenci na vámi požadovanou. Potvrďte.
 
5) Uložení a opuštění BIOSu
Vraťte se pomocí klávesy Escape na původní nabídku BIOSu. Tam vyberte "Save and exit" Potvrďte Enterem nebo klávesou "Y"(jako yes)
 
6) Vítejte v přetaktovaném počítači x Neúspěch, snižte své nároky
+ Pokud jste to nepřehnali, naběhne systém v pořádku s vyššími frekvencemi. Můžete se pokusit o vyšší přetaktování
- Systém nenabootuje, buď se vypne a zůstane vypnutý, nebo se střídavě vypíná a zapíná, nebo se zapne, ale takty jsou původní(k tomu většinou dochází po absolvování jedné z předchozích situací).
 
7) Co dělat, když jsem to přehnal a počítač nebootuje
Vytáhněte napájecí kabel ze sítě. Najděte v manuálu od své základní desky místo na desce, které se jmenuje "Reset CMOS", "RST CMOS", "RSTCMS" nebo tak nějak podobně. V CMOS jsou uloženy nastavení BIOSu, jsou tam tedy i informace o frekvencích, časováních, napětích... Pokud se něco kriticky nepovede a počítač odmítá nastartovat, je čas vymazat uložené nastavení a vyvolat tovární nastavení. Místo, kde se toto provádí, najdete spolehlivě v manuálu. Většinou jde o dva nebo tři piny (kontakty) nebo tlačítko v blízkosti baterie na základní desce. Nějakým kovovým předmětem spojte vodivě na krátkou chvíli (několik sekund) tyto dva piny. Pak vodivý spoj odstraňte a opět celý počítač zapojte do sítě. Všechna nastavení v BIOSu by teď měly být na továrním nastavení. Můžete začít taktovat znova.

 
Jak moc se mi počítač povede přetaktovat a na čem to záleží?
 
Závisí na
 
1) Základní desce
Základní deska všechny komponenty spojuje, jestliže je nekvalitní deska, moc se vám nepovede. Doporučuji používat dražší (nad 2500, raději 3000Kč) osvědčené desky.
 
2) Procesoru
Většinou se nejlépe taktují (vyšší takt sběrnice) procesory z jedné rodiny (se stejným jádrem) s nejnižším taktem. Vyšší takty se dosahují s procesory s vyšším násobičem.
 
3) Pamětech
Ty bývají u dobře taktovatelných procesorů hlavní brzdou.
 
4) HyperTransportu
Měl by se stále držet pod nebo těsně kolem frekvence 1000MHz. Pomocí snížení násobiče HT, který v BIOSu najdete také, to není problém.
 
5) Napětí
O tomto se více vyjádřím v článku  Taktování procesorů do větší hloubky. Zatím řeknu jen to, že zvyšování napětí zlepšuje možnost taktování. Je to ovšem jedna z mála činností, která může procesor zničit.
 
6) Teplotě
Teplota souvisí mimo jiné i s napětím. Čím vyšší napětí, tím vyšší bude teplota.
Aktivně se věnovat chlazení je v současné době nutně potřeba u procesorů a čipových sad. U čipových sad většinou stačí šikovně udělaný pasivní chladič (u dražších modelů vyřešená pomocí heatpipe). U přetaktovaných procesorů je nutný dobrý aktivní chladič. Nekvalitním řešením chlazení snižujete možnost přetaktování a zkracujete tím zásadně životnost součástek. 

 
Závěr
 
Tento návod je skutečně jen nejhrubější základ. Pomocí něj nebudete moct vyždímat ze své sestavy maximum, jen se s přetaktováním seznámíte. Přetaktování s těmito možnostmi vidím reálně na 10%. Více můžete považovat za úspěch. Pokud chcete ze své sestavy maximum, počkejte, zanedlouho se dočkáte.