Restaurace - testy a srovnání, 7. série

Jídlo

30. 6. 2014

Přináším zase další řadu klasického testu restaurací.

Úvod

Co jsou to testy restaurací? Já to platím, zvaní mi nejpozději následující pracovní den pošlou své písemné shrnutí.
Ze standardních testů restaurací už za sebou máme první, druhou, čtvrtou, pátou a šestou sérii.

Co za restaurace nás čeká tentokrát?
- Peter's burger pub - hamburger
- Modrý zub - nudle
- U Čiriny - halušky
- Demínka - asi šípková
- Burger Letná - hamburger
- James Dean - hamburger
- Noodles - nějaké těstoviny
- Mozaika - hamburger
- Café Palanda - hamburger
- Fish and Chips - Fish and Chips a možná hamburger


Peter's burger pub - hamburger

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Peter's pubu jsem si už mnohokrát všiml v různých seznamech dobrých tvůrců hamburgerů, ale nějak jsem se mu pořád bránil. Jak ale postupně rozšiřuju svůj hamburgerový rozhled, došel čas i na něj. Burgery mají 150g, tedy spodní pro mne přijatelná hranice. Hamburgery mají zase celkem trapnonázvy typu "Snajpr" nebo "Fízl", což mi celkem napovídá, proč jsem se této restauraci zatím vyhýbal. Většina druhů hamburgerů je trochu extrémní - s řepou nebo čokoládovým chilli nebo fazolemi. Dám si tedy určitě model "Prostě classic", který vypadá dobře, jen má goudu místo obvyklého cheddaru, má výhodu v tom, že stojí velmi příjemných 106Kč.

Prostředí

- Návštěva 1. 8. 2014.
Virtuální prohlídka restaurace.
Restaurace se nachází asi dvě minuty pěšky od metra a tramvaje Křižíkova, je tedy perfektně dostupná pomocí MHD a i silnice vypadají, že se tam bude dát celkem v klidu zaparkovat. Vchod je rohový a před restaurací stojí tak 7 malých stolků se židlemi. Stolky od chodníku nejsou nijak oddělené, což mi není příjemné, tak jsme se šli posadit dovnitř. Restaurace je celkem skromně zařízená, stěny jsou většinou holé, na jedné byla velká tabule s nabídkou nápojů, stropy jsou velmi vysoké a nahoře byly stříbrné trubky vzduchotechniky. Osvětlení bylo úmyslně industriální, což se mi moc nelíbilo, ale kamarád byl naopak nadšený. Stoly byly celkem obyčejné, židle polstrované a pohodlné. Každý stůl na sobě měl tác s párátky, slánkou, pepřenkou a cukřenkou, podtácky a většinou i nějaké dvě lahve s dávkovacími hrdly. Ani by mne nenapadlo si z nich něco nalít, protože nebyly popsané informací, co obsahují. Dále na stole byla zavřená dřevěná krabička, která obsahovala příbory a ubrousky. Když jsme dostali jídlo, servírka krabičku otevřela. A nakonec na našem stole byl ještě nějaký artefakt, který byl velký jako vysoký mlýnek na pepř, byl celý mosazný, takže těžký, a na vrchu měl čtvercovou hřídelku jako na kliku od dveří. Takovýhle mosazný monolit ale nedával smysl, tak jsem ho zkoumal dál, otevřel jsem ho přibližně na půlky, jedna část byla jen kryt, druhá část byla asi samotný mlýnek. Podle čichu jsem cítil červenou papriku. A u toho jsem skončil. Nebylo mi jasné, jak hřídelkou pohnout ani proč to na stole máme.
kamarád - Podnik s rohovým vchodem se nachází v klidné ulici v Karlíně. Prostory jsou poměrně rozlehlé. Myslím, že venku byla i zahrádka. Zařízeno celkem jednoduše, lehce industriálně (permonické svítilny), na tabuli napsaná denní nabídka.

Obsluha

- V Peter' burgeru jsem byl se stejným kamarádem, se kterým jsem byl v Bejzmentu, kde nám obsluha oznámila, že tam nemáme rezervaci, přestože jsem místa rezervoval. Zase jsem udělal rezervaci po telefonu, na 18:30 (řekl jsem přímo osmnáct třicet, abych se nemohl seknout z půl sedmé na půl šestou), pán mi to potvrdil. A když jsme přišli a oznámili rezervaci, paní podezřele dlouho koukala do nějakého tabletu, ve kterém mají rezervace. Pak mi oznámila, že tam rezervaci sice našla, ale na 15:00, ale že nás někam posadí (v tu chvíli byla restaurace plná tak z třetiny). V duchu jsem pěnil, protože mi bylo jasné, že mi to kamarád dá sežrat. Ale myslím, že mé alibi je neprůstřelné. Dokázal bych pochopit (kdybych to už při telefonátu nekontroloval a neopakoval), že bych spletl 17 hodin a 7 hodin, ale za záměnou 18:30 na 15:00 nemůžu moct. Asi to je vina nějakého missclicku na jejich tabletu.
Jinak byla obsluha v pohodě, po usazení u nás byli za chvilku zeptat se na výběr pití a jídla. Po dojedení u nás zase byli během chvilky odnést talíře.
Při odchodu mne nepozdravili.
kamarád - Kmital kolem nás jeden pingl a dvě pinglině. Všichni byli celkem úslužní. Na začátku se odehrála variace již tradičního skeče na téma "dva volové přijdou do hospody–hostitel oznámí jméno a hodinu rezervace–nebohý pracovník chvilku vejrá do kompjůtru či diáře a oznámí, že žádná taková rezervace není–hostitel trpělivě přesvědčuje personál, že rezervaci stoprocentně dělal–vše končí happyendem, když personál usadí hostitele i hoštěnce k některému z volných stolů–hostitel ještě chvilku pobrblává."

Jídelní lístek

- Jídelní lístek byl na voskovaném papíře ve tvaru čtverce a dal se rozložit na tři listy. Neobsahoval všechny položky, protože jsem si objednal půllitr sodovky, který tam nebyl, a taky vedlejší stůl měl u hamburgerů nějaké kyblíčky se salátem, ale ty jsme tam taky neviděli, tak jsme předpokládali, že to je příloha každého hamburgeru. Nebyla. Kamarád si tam všiml shaku dle denní nabídky, ale když jsem se díval na tabuli, byla tam sice hromada nápojů, ale ani shaky ani kamarádem objednané pivo tam nebylo. Kamarád si totiž objednal nějaké speciální pivo jménem Kocour Sumeček (nechtěl bych vidět tvůrce toho názvu ve stavu, když ho vymyslel), to dopsali na tabuli až před naším odchodem.
kamarád - Rozkládací tvrdý papír přehnutý nadvakrát. Celkem přehledný, česko-anglický, písmenka docela čitelná, i když se jednalo o světlé písmo na tmavším pozadí.

Jídlo

- Už jsme se nenechali nachytat na hranolky, žádné jsme si nedali a měli jsme jen hamburgery.
Můj původní plán byl ochutnat jejich "Prostě classic", což jsem dodržel. Hamburger byl v domácí housce, která měla pár vad na vzhledu, ale aspoň byla vidět ruční práce. Houska by na mne mohla být trochu sladší. Byla velmi pevná, což mi vyhovuje, protože se hamburger v ruce nerozpadá. Kalibr 150g jsem očekával, že bude malý, ale na první pohled jsem dokonce maso ani nenašel, což nedělalo moc dobrý dojem (průřez můžete vidět na fotce s ukousnutým hamburgerem). Chuť byla dobrá, domácí majonéza byla super, slanina byla taky dobře udělaná, masa bylo nakonec snesitelně dost. Přesto bych byl radši, kdyby udělali i nějaký o 30Kč dražší model s 200g masa.
Kamarád si dal "Proutníka" s červenou řepou, kozím sýrem a pyré z kaštanů. Ochutnal jsem jen kousek a chutnal mi opravdu hodně. Nekousnul jsem do řepy, takže jsem cítil jen maso, kozu a něco sladkého (asi ty kaštany). Chuťově byl o dost výraznější než můj klasik a chutnal mi opravdu hodně. Kdybych si ho tam dával, objednal bych si ho rovnou bez řepy.
A protože jsme žrouti, objednali jsme ještě jednoho "Fízla" (pečená cherry rajčátka, mozarella, špenát a česnekový konfit). První věc, co mě trkla do očí, byla absence konfitovaného česneku. Jako druhé jsme si všimli megahorkých rajčat, o které jsme si oba spálili pusu, i když jsme nechali hamburger chvilku otevřený, aby vychladl. Kromě špenátu byl v hamburgeru i salát. Chuť byla hrozná nuda, mozarella mi trochu připomínala vajíčko, což v hamburgeru nemám rád. Tenhle hamburger mne vůbec nenadchl a určitě bych si ho už neobjednal.
kamarád - Nejprve jsem si dal Proutníka (majonéza, salát, červená řepa, kozí sýr a pyré z pečených kaštanů). Byl jsem pln očekávání, neboť hambáč s kozím sýrem mě zcela uchvátil v Dishi, na červené řepě zas ujíždím už od dob školní jídelny a kaštanové pyré taky nezní špatně. Dishovské Koze Nostře se Proutník nevyrovnal ani omylem, přesto jsem s ním ale byl spokojen. Kombinace řepa–kozí sýr na mne funguje a nasládlost kaštanového pyré k tomu dobře pasovala. Houska splňovala standard, jaký od restaurací zaměřených na hamburgery očekávám, tzn. byla to nadýchaná a dostatečně kopulovitá žemle, žádná zdrclá a gumová placka. Maso mi přišlo tak nějak malé; v jídeláku psali, že do hambáčů dávají 150 g, což považuji za dolní hranici. Tady mi ale připadalo, že nějaký ten gram možná ušetřili. Maso bylo medium.
Jako druhého jsem otestoval Fízla (majonéza, pečená rajčátka, mozzarella, špenát, česnekový konfit), který mě ve srovnání s Proutníkem zklamal. Jednak jsem na vlastní patro pocítil, že pečená rajčátka umí být dosti horká. Zároveň jsem zjistil, že mozzarella, na rozdíl od kozího sýra, se do hambáče vážně nehodí. Čím více chladne, tím je gumovější. Konzument Fízla tak stojí před zásadním dilematem – spálená huba (user friendly mozzarella a horká rajčata) vs. vyžvejkaná huba (user friendly rajčata a gumový sýr). Můj osobní závěr tedy zní, že rajčátka s mozzarellou nejsou na platformě hamburgeru kompatibilní a Fízlovi je lepší se vyhnout.
K jídlu jsem vypil dvě piva 11 s nějakým dost úchylně znějícím názvem, který jsem zapomněl.

Výkon-cena

- Classic stál 106Kč, což je tak dobrá cena, že mu ani nemám za zlé menší kalibr masa. Za tuhle cenu si klidně můžete dát dva. Proutník (kozí) stál 155Kč, což je stále dobrá cena, nic nenamítám. Fízl měl problém, že mi nechutnal, ale pokud někdo tuhle kombinaci zbožňuje, tak za 124Kč může být jeho. Půllitr sodovky stál 25Kč, ideální, půllitr Kocoura Sumečka stál 43Kč, což se mi zdá dost. Celkem jsem za dva lidi (tři hamburgery, tři nápoje) platil 500Kč.
kamarád - Dobrý poměr výkon/cena vidím u Proutníka. Celkově podle mne Peters burger pub spadá do podobné cenové kategorie jako Bejzment. Výkon Bejzmentu je však vyšší, takže závěrem mohu konstatovat, že upřednostňuji Smíchov před Karlínem.

Závěr

Peter's burger má mírně nižší ceny, než je u pražských hamburgerů běžné, obzvlášť jejich Classic burger za stovku je pecka. Restauraci doporučuju.

Klady
+ velmi dobrý poměr cena-výkon
+ dobré jídlo

Zápory
- špatně si napsali rezervaci


Modrý zub - nudle

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Malým krokem do neznáma jsou nudle. Ty znám jen za 75Kč z univerzálních českých čínských restaurací. Vzhledem k asijským názvům se asi profesionální nudlárna bude držet správné receptury a ochutnám méně známé.

Prostředí

- Návštěva 4. 8. 2014.
Restaurace se nachází v Jindřišské ulici asi 50m od výlezu z metra Můstek na Václaváku. Po vstupu do restaurace máte před sebou protáhlou místnost, na jejímž konci je řekněme fastfoodový pult s kasami a po pravici je mírně oddělená část s větším množstvím stolů. Nebylo mi úplně jasné, kam máme jít, když máme rezervaci, tak jsem se vydal k pultům, kde na první pohled jídlo prodávali. Nad pulty byla zase klasicky fastfoodově nabídka jídel. Naštěstí mají jídelní lístky i klasické do ruky. Objednali jsme si tedy a ptal jsem se, jestli už si můžeme jít sednout. Bylo mi odpovězeno, že ještě musím zaplatit, což mi připadalo zvláštní, když máme rezervaci na stůl, ale řekl jsem si, že to tam tak je asi normálně. Zaplatil jsem tedy (s fastfoodovým přístupem jsem nedal žádné dýško) a šel jsem se posadit do míst se stoly, kde jsem i na jednom našel cedulku s rezervací na moje jméno. Kamarádka na mne ale zavolala, že jí pokladní říkala, že se máme posadit v té části "fastfoodu". Nejspíš tedy došlo k nedorozumění, že jsme si rovnou měli jít sednout do té oddělené části, kdy bychom byli v klasické restauraci s obsluhou, ale na první pohled tomu tak nic nenasvědčovalo ani tam takovou informaci neměli napsanou, takže chybu vidím na jejich straně. Posezení ve fastfoodové části mne nejdřív trochu děsilo. Byly to vysoké barové stolky s velmi vysokými židlemi, ale nakonec jsem s židlí neměl nejmenší problém. Stolek se kýval, což bylo trapné, ale přežili jsme to.
kamarádka - Jedná se o relativně nenápadnou thajskou restauraci v Jindřišské, pár kroků od Václavského náměstí. Prostor byl rozdělený na dvě části: take-away bistro, kde si člověk objedná u pultu sám a sedne k barovému stolečku (nebo si odnese jídlo v krabičce), a sedací restauraci s obsluhou. Není to ale tak úplně zřejmé, ani nijak popsané (např. cedulkou), takže byť jsme měli rezervačku ke stolu, tak jsme si nic zlého netušíce objednali sami u pultu a pak museli sednout k barovému stolku v bistru. Což nakonec ani nevadilo. Zařízení pěkné, v bílo-modro-červených tónech, ale byla tam celkem tma.

Obsluha

- U pokladny byla celkem příjemná slečna. Jídlo nám pak přinesla slečna jiná, která mluvila jen anglicky. Nedostali jsme příbory a ubrousky, tak jsem si pro ně došel a ta česky mluvící pokladní se omluvila, že nám je ta anglicky mluvící měla dát. Dostali jsme hůlky i příbory (respektive v jednom ubrousku byla zabalená jen vidlička, v druhém vidlička a lžíce, nevím, jestli to byl úmysl).
kamarádka - Bylo tam relativně hodně obsluhujících. Slečna za pultíkem milá, zřejmě Thajka, když jsme ukázali na jídla v lístku, tak hezky vyslovila ten cizí název, asi abychom to pro příště uměli taky. Dokonce udělala lehký vtípek, když se hostitel ptal, jestli se už můžeme posadit, tak odvětila, že nejdřív zaplatit, pak až posadit. Jídlo nám následně ochotně přinesla ke stolku, akorát zapomněla na příbory. Co jsem si všimla, tak ani s angličtinou neměl nikdo z obsluhy nejmenší problém.

Jídelní lístek

- Kromě nabídky nad kasami měli i jídelní lístky do ruky. Listy byly z tvrdšího papíru, titulní list byl čirý plastový kryt, celé v kroužkové vazbě.
kamarádka - Nabídka byla rozepsaná nad objednávacím pultem, ale to mi přišlo spíš nepřehledné. Naštěstí tam ležely i 2 klasické lístky v kroužkové vazbě a ty měly pěkný design a přehledné řazení.

Jídlo

- Sice bych mohl zkopírovat název, co jsme si dali, ale radši to popíšu laicky.
Dal jsem si nudle s hovězím masem v sojové omáčce s mořskými řasami se sezamem, malými kousky mrkve a podle fotky i s nějakým pórkem, ale ten si z chuti už nepamatuju. Řekl jsem si, že když už jsem dostal hůlky, budu jimi jíst. To mělo za následek jednak pomalejší jedení, protože nudle (udon) byly nehorázně kluzké, a pak taky kapičky sojovky všude kolem, protože při vytahování nudlí se vždy napnuly, pak povolily, vyskočily a cákly. Chuť byla taková průměrná, hlavní část chuti tvořila sojovka. Nudle chuť moc neměly, maso bylo zase sojovkové a řasy nemusím. Ze svého jídla jsem nebyl nadšený a už bych si ho nedal.
Kamarádka si dala tuším hned první nudle na seznamu. Na ty jsem taky koukal, jejich součástí bylo tofu a drcené arašídy. Při ochutnání jsem identifikoval i můj oblíbený koriandr. Tofu mi nijak nevadilo, ale kdyby tam nebylo, taky by to nevadilo. Celkově mi toto jídlo chutnalo hodně a přirovnal bych ho k jídlu, které jsem už dvakrát měl ve vietnamských restauracích (rýžové nudle, hovězí maso, koriandr a trocha dalšího listí, drcené arašídy a to celé v mírně pálivém nálevu).
kamarádka - Přišli jsme na nudle a u toho taky zůstalo. Zvolila jsem vegetariánskou variantu thajských rýžových nudlí s vajíčkem, tofu, zeleninou a drcenými arašídy. Chutnalo mi velice. Především jsem ocenila, že pokrm neměl žádnou přehnanou chuť, ani přesolenou, ani sladkokyselou, ani glutamátovou, prostě žádná levná omáčka na „čínský nudle“. Porce těstovin byla pořádná a potěšilo mě, že ani s mrkví, bambusovými výhonky, a dokonce ani s tofu kuchař nešetřil. Pila jsem mattonku, ale všimla jsem si, že v lednici měli i plechovky takových těch dobrých limonád (mango, lichi, ananas apod.), které možná znáte z vietnamských restaurací či večerek.

Výkon-cena

- Moje jídlo bylo za 245Kč. Vzhledem k tomu, že mě vůbec nenadchlo, je cena nevýhodně vysoká. Kamarádčiny nudle stály 165Kč, což je přijatelné. Pití byla perlivá Mattonka v půllitrové plastové lahvi a k tomu plastový kelímek. Za to si řekli 35Kč. Cena byla na půllitr pití přijatelná, ale ta úroveň mi nevyhovovala.
kamarádka - Moje nudle stály 165 Kč, což mi přijde spíš vyšší cena na to, že šlo o bezmasé jídlo. Ale zase těsně u Václaváku, opravdu moc chutné a porce velkorysá.

Závěr

Mé jídlo bylo nic moc, kamarádčino bylo v pohodě. Osobně bych si spíš zašel o nějaký kilometr dál do Pho Vietnam, kde mi chutnalo víc a cena byla tak poloviční.

Klady
+ žádné

Zápory
- vyšší cena
- jídlo mne nenadchlo


U Čiriny - halušky

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Slovenská restaurace na doporučení, kde prý mají výborné halušky. Miluju halušky, tak se tam musím podívat. Halušky za 170Kč jsou celkem drahé, ale pokud to bude pořádná porce, čekám, že budu úplně spokojený.

Prostředí

- Návštěva 7. 8. 2014.
Restaurace se nachází ulici vedle Karlova náměstí, má maličký dvorek do ulice, na dvorku je strom a pod stromem tři stolky. Vchod do restaurace je celkem nenápadný, se schůdkem a vede do úzké chodbičky. Asi po 10 sekundách, co jsem ve dveřích stál, se zjevil nejspíš majitel, který vypadá jako Gašparovič. Ten už od nás převzal informaci o rezervaci a dal nám vybrat, jestli chceme sedět na dvorku nebo uvnitř. Šli jsme dovnitř, protože venku mi připadalo trochu hlučno z nedaleké Vodičkovy ulice. Byli jsme usazeni ke stolku v rohu, takže jsme oba měli výhled dovnitř místnosti. Místnost je menší, je v něm asi čtyři nebo stolů dohromady tak pro 18 lidí, do vedlejší místnosti s barem, kudy chodil číšník do kuchyně, jsem přesně neviděl, ale tipuju, že tam mohlo být dalších 8 míst. Bylo znát, že jsme ve starším domě, protože stropy byly klenuté. Rohové sedačky byly pohodlné koženě polstrované lavice. Na stole byl jednak bílý ubrus a na pak na něm byl i jeden papírový ubrousek rozložený a na koso položený na stole. Náš byl ovšem mírně špinavý. Když tam jsou ubrousky papírové, měli by je po každém zašpinění okamžitě vyměnit. Na stole jsme navíc měli kombo slánky, pepřenky a párátek a po přinesení jídla číšník sám od sebe donesl i tácek s mnoha ochucovadly (kečup, další pepř, worcesterová omáčka a další ještě tak čtyři lahvičky). Tahle dochucovadla v restauracích nechápu. Podle mne mají jídla servírovat definitivně ochucená. Líbilo se mi, že místnost byla rozumně nasvětlená. Taky bylo výborné, že v restauraci byl klid. Byla tak ze třetiny plná a všichni ostatní hosté byli hrozně v pohodě, celkově se mi atmosféra velmi líbila.
kamarádka - Restaurace se nalézá v postranní uličce nedaleko Novoměstské radnice. Disponuje sympatickou zahrádkou se vzrostlým kaštanem. Interiér na mě působil útulným dojmem honosně, leč stále ještě vkusně zařízeného obýváku - tmavě červené kožené sedačky, olejomalby v masivních dřevěných rámech, různé dekorační předměty (např. mosazné sochy či starodávný kafemlejnek). A zajímavé bylo, že snad všichni hosté (kromě nás) byli ve věku 60+.

Obsluha

- Kromě pana nejspíš majitele jsme měli tu čest s číšníkem, který se o nás celou dobu staral. Hned po usednutí se nás zeptal, co bychom si dali k pití a celkově byl příjemný. Když jsem nakonec platil, bylo to přesně 400Kč, dal jsem mu do desek pro platbu (mimochodem ostudně ošuntělých) pětistovku a on mi chytře nevrátil stokorunu, ale 50+20+20+10Kč, abych mu mohl dát dýško.
kamarádka - U vchodu jsme se střetli s obtloustlým pánem vzezření Ivana Gašparoviče, což byl zřejmě majitel a ten nás po oznámení jména uvedl dovnitř a předal do služeb číšníka. Ten byl milý a standardně úslužný bez zbytečné vlezlosti, po jídle nám například sám nabídl kávu a dezert.

Jídelní lístek

- Šel jsem na jistotu na halušky s bryndzou a slaninou, takže jsem na jídelák jen mrknul. Byly to pseudokožené desky, které v sobě měly igelitové stránky pro vložení papírů. Ty vnější koženkové desky byly notně opoužívané, trochu potrhané, což zase byla trochu ostuda. V jídelním lístku kromě první strany pecek (především halušky) i dalších asi 6 stránek všeho možného jídla. Celkově bych to tedy označil za typickou snahu uspokojit všechny, která jen vede k tomu, že nic nedělají pořádně.
kamarádka - Restaurace se zřejmě zaměřuje na slovenskou a maďarskou kuchyni, ale i tak bylo v jídelním lístku (v klasických koženkových deskách) úplně absurdní množství všelijakých jídel, masa na tisíc a jeden způsob včetně kuřete kung pao a kdo ví co ještě. A to na přehlednosti moc nepřidá. Kdybych nešla na jistotku, tak by mi výběr trval fakt dlouho.

Jídlo

- Halušky jsou jedno z mých nejoblíbenějších jídel, ale chtěl jsem ochutnat i strapačky, protože jsem byl zvědavý, jaký v nich je rozdíl. Teď jsem se na to koukal a strapačky jsou prostě halušky se zelím. Dohromady jsme si tedy objednali jedny halušky s bryndzou a slaninou a jednou kombinaci půl totéž a půl strapačky, kamarádka chtěla talíř bez slaniny. Porce vypadaly rozumně. Halušky byly z nějakého důvodu ve skleněné zapékací míse, ale to ničemu nevadilo. Celkově byly velmi dobré, možná bych je snesl mírně slanější. Trochu problém jsem měl se slaninou, která byla udělaná fakt hodně, takže byla tvrdá. Strapačky pak díky zelí byly příjemnou svěží změnou po bryndze. Kdybych tam šel příště, zkusil bych si domluvit porci 2/3 halušky s bryndzou + 1/3 strapačky.
kamarádka - Jistotkou byly halušky. Po dohodě s hostitelem jsme zvolili jednu porci klasických halušek s brynzou a špekem a druhou porci půlenou – ½ halušky a ½ střapačky s kysaným zelím. Lehce kuriózní bylo, že nám k jídlu číšník nabídl i dochucovací tácek s kečupem a sójovkou, čehož jsme nevyužili. Jídlo bylo dobré, možná na můj vkus málo výrazné, buď to bylo absencí špeku v mé porci, nebo bych čekala trochu slanější brynzu, ale to je jen detail. Ani střapečkům nemohu nic vytknout, kysané zelí mám ráda. A ukázalo se, že byť se porce tvářila drobně, nakonec zasytila spolehlivě.

Výkon-cena

- Halušky za 170 jsou poněkud dražší, ale protože to bylo v centru a velmi mi chutnaly, nemám problém. Kombo bylo dokonce o desetikorunu levnější. Třetinka Mattonky i Birellu stály po 35Kč, což kopíruje mírně vyšší cenu, ale není to problém. Celkově jsem za dva lidi platil 430Kč
kamarádka - Moje haluško-střapačková porce stála 160 Kč, množství bylo dostatečné a s chutí jsem byla velice spokojená. V podniku vládla klidná atmosféra, možná spíš než svižný oběd bych si tam dovedla představit delší večerní posezení s haluškami a nějakým dobrým maďarským červeným.

Závěr

Na restauraci je vidět, že tam někdo umí dobře vařit halušky, ale na druhou stranu trpí několika drobnými detaily, například nemají vlastní stránky. Při naší návštěvě jsem byl se vším podstatným spokojený, takže restauraci doporučuji.

Klady
+ příjemné prostředí
+ dobré jídlo

Zápory
- hromada drobných nedokonalostí


Demínka - asi šípková

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Demínka se spojila s Prazdrojem stejně jako Kulaťák, kde jsem byl dříve. Navíc mi ve spodní části stránek padl do oka obrázek restaurace Pod Petřínem, kde už jsem velkou náhodou taky byl. Z nabídky se mi líbí české pecky (guláš, svíčková, řízek), které jsou za 170-185Kč trochu dražší, než jsem zvyklý, a halušky za 135Kč, což je tak očekávaná cena. Očekávám dobrou kvalitu a spokojenost. Bude záležet na aktuální chuti, jestli srovnám halušky, nebo si dám nějakou českou pecku. A teď koukám, že mají kančí na šípkové omáčce, takže mám celkem jasno.

Prostředí

- Návštěva 11. 8. 2014.
Restaurace se nachází přibližně uprostřed pomyslného trojúhelníků Muzeum-I.P.Pavlova-Mírák, na rušné Anglické ulici. Protože bylo teplo, dveře byly do ulice neustále otevřené. To většinu doby nevadilo, jen jednou mne vyrušilo nějaké zaskřípání pneumatik. Restaurace má venku zahrádku (prostě stolky bez zahrady) tak pro 16 lidí, uvnitř je restaurace velmi prostorná, odhaduji třeba 25 stolů pro 4-6 lidí. V čase našeho příchodu v 17:00 byla restaurace zaplněná jen tak z pětiny. Při rezervaci jsme vybrali nekuřácké prostory, ale zdálo se mi, že celá restaurace byl jeden velký prostor bez stavebního oddělení. Byli jsme zavedeni až na levý konec restaurace, hned vedle vstupu do kuchyně. Ještě mezi námi a kuchyní byl paraván, takže mne obsluha chodící do kuchyně nerušila. Strop byl takový slabší Imperial a na stěnách měli nějaké prehistorické diplomy, které mne provokovaly.
kamarádka - Chválím prostředí!

Obsluha

- U vchodu se nás ujala servírka, která nás i usadila, dala nám jídelní lístky a po chviličce přišla i objednat pití a jídlo. Tvářila se při tom hodně otráveně, ale chovala se úplně v pohodě, tak jsem si říkal, že prostě může mít nějakou vrozenou vadu, že mimovolně dělá xichty. Objednali jsme si jídla a zeptala se nás, jestli chceme k polévkám i pečivo, to jsme si vzali. Pečivo bylo u stolu v okamžiku, polévky chviličku nato. Po dojedení polévek trvalo celkem delší dobu, než nám odnesli nádobí a přinesli hlavní jídlo. Po dojedení hlavního jídla trvalo ještě déle, než nám odnesli nádobí po něm. A pak trvalo zase celkem dlouho, než se objevil někdo, komu bychom mohli sdělit náš úmysl zaplatit. A když jsem dostal vráceno na platbu, bylo tam o 100Kč méně. Ať už to byl úmysl, nebo nebyl, už za ty prodlevy je tady obsluha horší.
kamarádka - Vešli jsme do téměř prázdné restaurace, okamžitě se nás někdo ujal a usadil nás. Obsluha na mě nepůsobila příliš příjemným dojmem, na druhou stranu nemůžu říct, že by nás nějak odbývali. Polévku a pití přinesli standardně rychle, ovšem když jsme chtěli platit, čekali jsme na obsluhu snad 15 minut u prázdného stolu. Nakonec jsme se dostali k placení, ale nějakým nedorozuměním nám vrátili o 100,- méně, takže po dlouhém čekání jsme ještě řešili tuhle nepříjemnost… No, snad to byl jen omyl.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek je velikosti A3 s bílým textem na černém tvrdém voskovém papíře. Jídla jsou řazena trochu zvláštně na "česká jídla" (to je celkem jasné - řízek, guláš, svíčková. Ale taky tam je třeba kotlet TEREZA, o čemž jsem nikdy neslyšel), "něco z kotlíku" (pod tím bych si představil guláš, ale byly tam halušky a lečo) a "internacionála" (tam je většina mas a jeden hamburger). V rohu je i psané, že ke každému jídlu účtují couvert 10Kč za škvarkovou pomazánku a pečivo. Pak tedy nechápu, proč se nás servírka na pečivo ptala. Jako malý bonus mají označená jídla, která jsou bezlepková.
kamarádka - V jednoduchosti je krása. Jeden list s nabídkou „tak akorát“ (tedy ne tlustá kniha s tisícem nabídek, ve které se člověk ztratí), za mě fajn.

Jídlo

- Kance na šípkové už mám pár týdnů vyhlédnutého, v den návštěvy jsem si ještě všiml, že mají hamburger. Taky jsem si říkal, že bych ochutnal kulajdu a dršťkovku. Naštěstí se mi s kamarádkou podařilo to rozdělit tak, abychom byli spokojení a ochutnali tohle všechno. Navíc jsme si dali 0,75l perlivou minerálku a dostali jsme tu škvarkovou pomazánku s pečivem.
Pečivo bylo rozumně rozmanité a především oceňuji, že na každého z nás připadal stejný počet kusů. Byly tam čtyři půlkrajíčky chleba, dvě půlky rohlíku a dvě půlky nějakého tmavého toustového chleba. Rohlíky byly dobré, chleba přijatelný, toust jsem neochutnal. Škvarková pomazánka byla nějaká zvláštně nakyslá, asi v ní byly nadrobno kyselé okurky. Spíš mi uvnitř nevyhovovaly, ale celkově byla pomazánka přijatelná. Pomazánky byla notná porce, takže jsme jí nesnědli snad ani půlku.
Pak přišly polévky. Kamarádka měla kulajdu, byla dost kyselá, podprůměrná. Já jsem si dal dršťkovku, taky byla slabší. Polévky servírovali v nějakých plechových hrnečcích a především můj měl výrazně oprýskaný smalt, což se mi nelíbilo. Porce polévky byla taky pořádná, takže jsem po předkrmu a polévce byl už skoro úplně najedený.
Jako hlavní jídlo jsem si dal hamburger (v jídeláku nebyla napsaná slanina). Zeptal jsem se tedy servírky, jestli bych ji mohl dostat, ale říkala, že slanina už je součástí. Po chvíli se vrátila a omluvila se, že to bylo ve starém jídeláku a teď mi ji můžou přidat za 20Kč, souhlasil jsem. Hamburger přišel propíchlý dřívkem, aby držel, navíc k němu byla majonéza s nějakými zelenými objekty a opečené brambory. Brambor s majonézou jsem snědl jen pár, byly slušné, ale jen na ně bych nepřišel. Hamburger měl v horní části kečup a celkem dost cibule a okurky, na mne až moc. Překvapilo mne, že vrchní část housky byla až chladná. Při prvním skousnutí mne ale starosti přešly, housky byly zevnitř mírně osmahlé a chuť byla velmi dobrá. Slanina byla udělaná míň než by se slušelo a té horní zeleniny bylo trochu víc, ale celkově byl hamburger dost dobrý a neměl bych problém si ho tam dát znovu.
Kamarádka si dala kančí na šípkové omáčce a karlovarské knedlíky, ochutnal jsem jen kousek, protože už jsem byl úplně nacpaný. Knedlíky byly hodně hutné, radši bych měl trochu lehčí. Omáčka byla zvláštní, řekl bych, že míň šípková a víc kořeněná. Obzvlášť nějaké koření tam bylo výrazné, ale nebyl jsem si jistý, jestli to byl badyán, nebo něco jiného. Kanec byl špikovaný, takže jsem špek vyndal a jedl jsem pořádné maso, to bylo pořádné, sice sušší, ale neměl jsem s ním problém.
kamarádka - Měla jsem kulajdu a kančí na šípkové omáčce. K polévkám nám přinesli pečivo a v mističce škvarkovou pomazánku. Jsem zvyklá na škvarkovou pomazánku bez kyselé příchutě způsobené přidáním okurky, nicméně nejspíš záleží na „babiččině receptu“, podle kterého kdo pomazánku dělá, a proto to neberu jako mínus. Zvyk je sice železná košile, ale i s kyselou okurkou to šlo. Trošku problém jsem měla s kulajdou. Věřím, že byla udělaná také podle nějakého tradičního receptu, ale na mě prostě byla příliš kyselá. Chutnala spíš jako koprovka s houbami, což sice možná má, ale zase narážím na to, že jsem zvyklá na něco jiného (resp. určitě méně kyselého). Co ale musím říct jako plus, že to byla, jak se říká, polévka grunt. Poctivá, hustá a s velkými kusy brambor a hub. To cením. Kančí na šípkové omáčce nepřekvapilo, byť jsem ho měla poprvé v životě. Tomuto jídlu nemám po chuťové stránce co vytknout, porce byla naprosto dostačující. Knedlíky vypadaly pěkně domácky vyrobené, maso bylo prošpikované, a tudíž nebylo suché, omáčka naprosto bez problému. Hlavní chod tedy hodnotím za jedna.

Výkon-cena

- Předkrm za 10Kč na osobu nemám problém. Kulajda za 40Kč ani dršťkovka za 46Kč na mne dojem neudělaly. Kanec na šípkové za 265Kč je kromě mas nejdražší položka na jídeláku a za svých 265Kč na mne dojem moc neudělal. Hamburger stál 200Kč+20Kč za slaninu, což je nejvyšší cenový vrchol nejlepších hamburgerů. Byl dobrý, ale nebyl to top. Za 0,75l minerálky jsem platil 80Kč, což je snesitelné, i když ne málo. Celkem jsem za dva lidi zaplatil 670Kč (žádné dýško za špatné vrácení).
kamarádka - Polévky kolem čtyřiceti korun podle mě akorát. Mně by ta polévka s pečivem k obědu pohodlně stačila, porce velká, a jak jsem již zmínila, polévky byly opravdu husté, vydatné, poctivé. S hlavním chodem už tak spokojená v poměru cena-výkon nejsem, podle mě 260,- za řekněme normální porci jídla, které není z nijak finančně náročných surovin, je příliš. Ano, jídlo bylo výborné a jak jsem říkala, nic bych mu nevytknula, porce byla rozhodně dostatečná. Na druhou stranu kdyby bylo o 50, 60, 80 korun levnější, jak by se to projevilo na kvalitě? Já myslím, že by se za nižší cenu dalo to jídlo servírovat úplně stejně a stejně kvalitní.

Závěr

Nevidím důvod, proč do Demínky chodit, když je o 50m dál Pho Vietnam a o 400m dál Dish.

Klady
+ velké porce

Zápory
- horší obsluha
- horší cena-výkon


Burger Letná - hamburger

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Kolem Burger Letná občas jezdím autem, tak jsem samozřejmě zvědavý, jaký asi tak je. Nabídka se dělí na dvě části, jedna je zoufalá s kečupem a hořčicí, druhá je slušně zajímavá. Mezi zajímavými je například hamburger se snad domácí česnekovou majonézou, další třeba s cheddarem a BBQ omáčkou. Píšou, že mají domácí housky, tak budu zvědavý. Navíc mají dva kalibry, dámských 150g a Malvínských 300g s cenami kolem 100Kč respektive 140Kč.

Prostředí

- Návštěva 15. 8. 2014.
Začnu tím, že v týdnu před naší návštěvou jim asi šest dní nefungovaly stránky. Po čtyřech dnech jsem už byl nervózní, tak jsem jim zavolal, jestli o tom ví a jestli fungují. Věděli a fungovali. Přesto jim trvalo ještě dva dny, aby stránky opravili.
Restaurace se nachází přibližně uprostřed Veletržní ulice, zvenku má své charakteristické logo na ceduli. Uvnitř je vidět, že podnik je nový a začíná v hodně spartánských podmínkách. Po vstupu jste v místnosti s asi třemi stolky po dvou hostech, dopředu jsou záchody a doprava je výdejní pultík, za nímž je kuchyně, a ještě tam jsou asi čtyři stolky tak pro 16 lidí. Židle mi připadaly trochu fórovější, plastovější.
kamarád - Burget Letná nebyla ani tak restaurace jako spíš bistro, objednávalo se u pultu a v celém podniku byly jen tři stoly. Působilo na mě celkem moderně. Nad pultem byla vidět stálá nabídka asi deseti burgerů a k tomu ještě na zdi byla tabule, na které byly křídou napsané ještě nějaké další, nejspíš dočasné burgery. K tomu tam byla ještě připsaná jedna polévka a víc si nevybavuju. Bylo vidět, že si určitě na nic nehrají - stoly i židle byly uplně obyčejné, podlaha trošku špinavá, burgery byly na papírových táckách a v rohu za místem kde jsem seděl byl o zeď opřený mop (možná koště).

Obsluha

- Nebyl jsem si úplně jistý, jestli se jedná spíš o bistro, nebo o restauraci s obsluhou, tak jsme si objednali u pultíku. Viděl jsem dva členy personálu, jeden za pultem prodával, druhý byl o kousek dál a vařil. Po objednání jsme se šli posadit a jídlo nám bylo přineseno. Když jsme odcházeli, obsluha nás sama od sebe pozdravila.
kamarád - Není moc co říct, docela sympatický pán vyslechl naší objednávku a za pět až deset minut nám přinesl na stůl burgery.

Jídelní lístek

- Nabídka je psaná jednak nad pultíkem, tam je stálá nabídka, a pak na tabulích, na kterých je křídou napsaná aktuální nabídka.
kamarád - Plastová tabule nad pultem a dvě křídové vedle na zdi, dohromady asi deset až patnáct burgerů. Na pití tam měli lednici, kde měli jen to nejzákladnější.

Jídlo

- Nejvíc mne lákal Bacon BBQ burger a Jack Daniel's burger, taky jsem chtěl ochutnat Česnekový burger. První dva hamburgery si byly velmi podobné - cheddar a opečená slanina stejné - BBQ měl cibulku smaženou a BBQ omáčku, zatímco Jack Daniel's měl JD omáčku a cibulka byla karamelizovaná. Dohodli jsme se tedy, že si dáme velký BBQ, velký JD a malý česnekový a rozpůlíme si je.
Na hamburgeru bylo zajímavých několik věcí. Jednak obsahoval skutečně jen suroviny u něj napsané, tedy netradičně žádnou čerstvou zeleninu. Pak také 300g masa nebylo ve formě jednoho burgeru, ale dva tenké plátky (takže byly well done). O houskách, o kterých uvádějí, že jsou domácí a křupavé, a které mají na fotkách se sezamem, se domnívám, že byly kupované a navíc rozmražené, protože samotné housky byly velmi horké a zvrásněné, navíc neměly na sobě sezam. Na druhou stranu uvnitř byly krásně opečené.
Původně jsem si myslel, že jsem začal JD burgerem, ale když teď koukám na složení, asi jsem začal BBQ Bacon burgerem. Mimochodem fotky níže jsme si naaranžovali sami otevřením hamburgerů. Byly nám přineseny zavřené a nebylo vidět skoro nic kromě housky a plátků masa. Myslím, že to je škoda.
Hamburgery byly už na první pohled hodně velké. Můj BBQ Bacon burger mi chutnal hodně. Slanina, cheddar i cibulka byly dobře udělané, jen byl celkový dojem poněkud těžší, jak v hamburgeru nebyla žádná zelenina. Dva plátky masa mají i drobnou nevýhodu, že se po sobě posouvají a je tak větší pravděpodobnost, že se vám rozpadne v ruce. Můj hamburger držel celkem dobře.
Druhý hamburger, Jack Daniel's burger mi vyhovoval méně. Karamelizovaná cibulka byla trochu nakyslá a kamarádovi z hamburgeru vypadávala. V omáčce bylo nějaké koření, které jsem nedokázal přesně určit, asi to byl badyán a byl neobvyklý, takže by se dalo říct, že mě trochu rušil.
Po snězení obou půlek hamburgerů už jsem byl najedený k prasknutí, takže česnekového hamburgeru jsem si jen kousnul a zbytek jsem si nechal zabalit, doma jsem ho pak dojedl. Jako jediný obsahoval běžnou zeleninu a větší množství dost česnekové majonézy. Byl celkem dobrý, ale preferoval bych výrazně méně česneku.
kamarád - BBQ, Jack Daniels burgery: Na začátku přiznám že nejsem uplně největší fanda BBQ omáček, které v obou burgerech byly, takže jsem rozhodně předem nečekal, že se nějak rozplynu blahem. Oba byly dost podobné, tuším že tam oba měly kromě masa ještě slaninu, omáčku, cibuli a možná plátek sýra, ale to si nejstem jistý. Víc mi nakonec chutnal ten BBQ, buď kvůli jiné chuti omáčky, nebo kvůli menšímu množství (možná jinému zpracování) cibule, kterou mám normálně rád, ale v tom Jackovi mi moc nechutnala. Česnekový burger: Už jsme moc nemohli, takže jsme si každý kousnuli asi dvakrát a nechali jsme si zbytek (zdarma) zabalit. Pamatuju si v něm maso, rajčata, salát a česnekovou omáčku. Chuťově mi přišel asi nejlepší, zaprvé asi kvůli absenci BBQ omáčky a taky byl celkově takový čerstvější.

Výkon-cena

- Zvážím-li cenu za množství, je 140Kč za opravdu velmi velký BBQ Bacon hamburger parádní. U JD burgeru je to 150Kč, takže skoro stejná cena, mně ale chutnal méně, takže bych si ho příště nevybral. Malý česnekový za 95Kč je taky v pohodě. Za pití jsem platil 20Kč za minerálku a 28Kč za ice tea. Celkem jsem za dva lidi a tři hamburgery platil 440Kč.
kamarád - 150g Česnekový za 95 - uplná pohoda, myslím, že by stačil na normální oběd 300g BBQ a Jack za 140 a 150 - taky super, byly fakt velký.

Závěr

Asi největší problém mám s houskou, u které se mi zdá, že kecají o jejím původu. Taky je škoda, že nenabízí běžný Bacon Cheeseburger s majonézou a slaninou. Celkově ale hamburgery byly slušné a levnější, takže hodnocení uzavírám s tím, že potenciál mají a není chybou je navštívit, přestože k vrcholu je ještě čeká delší cesta.

Klady
+ velké porce
+ slušný poměr cena-výkon

Zápory
- houska


James Dean - hamburger

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Další z kategorie "tak dlouho jsem o nich četl zmínky, až na ně nakonec přišla řada". Nebýt těch doporučení, tak bych na místní hamburger za více než 200Kč nepřišel. Spadeno mám na nějakou kombinaci "Classic cheeseburgeru" (hořčice, jinak v pohodě) a "Egg burgeru" (vajíčko, jinak v pohodě), prostě si složím klasický bacon cheeseburger s majonézou. Maso je slušné 200g, za cenu přes 200Kč se ale bude muset jednat o opravdovou pecku.

Prostředí

- Návštěva 18. 8. 2014.
Restaurace se nachází v Dlouhé ulici hned vedle Staromáku. Má dohromady asi tři vstupy, z nichž jeden měl napsáno Zavřeno, druhý měl napsáno Otevřeno a třetí měl rovnou dveře otevřené. Uvnitř je restaurace celkem pěkně zařízená, laděná do červeno-smetanovo-růžova. Restaurace není největší, je rozdělená na dvě křídla, v jedné části jsou stoly větší pro 4-6 osob, my jsme byli posazeni do trochu stísněné části se stolky pro dva. Po obvodu jsou polstrované lavice, já jsem seděl na polstrované židli, která byla poněkud nižší, určitě o kus nižší než jsou lavice, to mi bylo nepříjemné. Naopak jsem hodně ocenil, že na zdi bylo zrcadlo, takže jsem hodinu nekoukal do zdi, ale díky zrcadlu jsem koukal do restaurace a viděl jsem třeba, že servírka už přinesla jídlo.
kamarádka - Restaurace je v krásném prostředí za Staroměstským nám.na začátku Dlouhé ulice, lepší snad už ani nemůže být. Uvnitř je to celé dobové, od sedaček, přes záchod po uniformy servírek. Proti tomu nic nemám, je to dotaženo do posledního dokonalého detailu, tak proč ne. Je to zábavné.

Obsluha

- Po vstupu se nás ujal pán, sdělil jsem mu rezervaci a zavedl nás na místo. Zbytek času se o nás starala servírka, která měla obleček jako letuška, opět laděný do červeno-růžova. Na stolku byl jednak jídelní lístek a pak nějaký stojan s všelijakými nabídkami. Na druhou stranu tam nebyly příbory. Trochu mne rušilo, že nám servírka přinesla pití i příbory zvlášť, a protože nějak věci na stůl skládala jen jednou rukou, celkem jí to trvalo. Když jsme platili, bylo zvláštní, že servírka přinesla účet a odešla. Jsem zvyklý, že přinese účet a rovnou jí zaplatím, nebo přinese účet v destičkách, kam dám peníze, a ona je pak přinese s vrácenými penězi. Při placení i během obsluhování se servírka chovala velmi slušně, zdravila a děkovala.
kamarádka - Obsluhy byl dostatek, všímala si nás. Jako žena nedovedu dostatečně ocenit zřejmě dost náročné požadavky na vzhled servírek, ale věřím, že to pro restauraci může být velké plus. Nicméně slečny byly profesionální, nebo se alespoň snažily.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek vypadá úplně stejně, jako ho můžete najít na internetu, je v podobě papírového prostírání na každém místě. Z jedné strany je česky, z druhé strany je anglicky. Myslím, že jídelák v podobě prostírání je pro ně nevýhodný, protože obsluha tak nemá argument vám nabídnout ještě jídelní lístek na dezert, když ho máte pořád před sebou (ale při jídle na něj nevidíte). Mimo to jsme dostali i nápojový lístek čtvercového tvaru, který byl asi 10x rozsáhlejší než lístek jídelní. Nabídka nápojů byla opravdu rozsáhlá a zahrnovala od minerálek přes ochucené minerálky, Dr.Peppera, vanilkovou colu, shaky až po míchané nápoje.
kamarádka - Do ruky jsme dostali nápojový lístek, což mi došlo až poté, co jsem se prolistovala až nakonec a nenašla hledanou nabídku jídel. Tu jsem pak našla dvoujazyčně na prostírání. Vše bylo přehledné a mohla jsem si takhle během čekání a jídla prohlížet, co dalšího nabízejí. To mám ráda.

Jídlo

- Vybral jsem si jediný hamburger, který obsahoval vše potřebné a neobsahoval nic navíc, jmenoval se Chilli Bacon Burger a od klasického bacon cheeseburgeru se lišil jen habanero majonézou (a taky naštěstí neměl pošahanou teplou kyselou okurku). Kamarádka si dala Classic Cheeseburger, který jsem nezvolil, protože neměl slaninu a jako omáčku měl použitou hořčici.
Na hamburgery jsme čekali překvapivě dlouho, tak 25 minut. Na první pohled byla houska zvláštně pomačkaná, opět nevěřím, že se takhle pomuchlá čerstvá houska. Konzistence ale byla velmi dobrá. Na druhý pohled jsem měl problém s tím, že můj hamburger byl v housce umístěný nakřivo, takže maso z jedné strany vyklouzávalo a po něm ještě ujížděla slanina. Po krátkém srovnání už vše bylo v pořádku. Při výběru jsem se trochu bál pálivosti habanero majonézy, protože extra pálivým jídlům neholduji, ale servírka na můj dotaz se samozřejmostí odpověděla, že moc pálivá není. Trochu pálivá byla, ale opravdu jen tak decentně, že jste cítili ostrost, ale ideálně mírnou, že neovlivnila chuť. Můj hamburger byl dobrý, celkově hrál dohromady, slanina byla trochu tvrdší, ale velmi dobrá, přirovnal bych ji k dokonalosti z TGI. K prvotřídnosti ale něco chybělo. Kamarádka to vyhodnotila jako absenci soli v burgeru, s čímž můžu souhlasit, maso nebylo ochucené buď vůbec, nebo jen velmi málo.
Kamarádka snědla jen něco přes půlku hamburgeru, zbytek jsem dojídal, takže mám i dobrý přehled o Classicu. Ten obsahoval kontroverzní kyselou okurku a hořčici. Celkově byl Classic hrozně kyselý, a to až tak, že bych řekl, že mi nechutnal.
kamarádka - Objednala jsem si jako vždy co nejvíc tradiční burger. Tady to byl cheesburger; čedar, okurka, rajče, cibule, salát a hořčice. Přidala jsem si tam ještě kečup, který byl společně s hořčicí a jinými dochucovadly celou dobu k dispozici na stole. Burger mě ale zklamal. Maso pokud bylo dochucené tak ale hrozně málo a nešlo to cítit, trochu víc soli a pepře by ale vůbec neuškodilo. Okurky byly hrozně kyselé, tudíž příliš výrazné a štípaly mě na jazyku. A houska se rozpadala. Ve finále se mi rozpadla skoro úplně, špatná nebyla, ale došli jsme ke shodě, že asi byla nějaká rozmražovaná nebo rozpékaná několikrát nebo tak něco, jinak by nebyla tak vrásčitá. Z čeho jsem byla nadšená, byla kompletní nabídka limonád Fentimas, které se v Praze jen tak neseženou. V obchodě jsou k sehnání kolem 50,-, tady měli lahvičku za 68,-, s tím nemám problém.

Výkon-cena

- Věděl jsem, že jdu na hamburger kolem 220Kč (Classic 210Kč, Chilli Bacon 225Kč), takže jsem byl na vyšší cenu připravený, a věděl jsem, že hamburger bude muset být prvotřídní, aby se mezi dobrými hamburgery prosadil. Můj Chilli Bacon mi chutnal, ale za 225Kč nestojí. Classic mi nechutnal a to by nestálo ani za 110Kč, natožpak za jeho 210Kč. Problém mám taky s cenami nápojů, protože naše třetinka coly za 58Kč a 0,275l růžové limonády za 68Kč (případně minerálka 0,25l za 49Kč nebo shake 0,35l za 96Kč) jsou hodně mimo ceny, které by mi připadalo rozumné platit. Celkem jsem za dva lidi platil 580Kč.
kamarádka - Nic moc! Burger byl bez přílohy (hranolky navíc mimochodem stály asi 50,-) a za tuto cenu (přes 200,-) očekávám naprostou dokonalost a ne nedochucené maso a chuťově příliš výrazné kyselé okurky. To by nešlo.

Závěr

Ceny nápojů jsou vysoké, Classic burger není dobrý. Dobrý Chilli Bacon je zase znatelně dražší než obdoba jinde. Do James Deana nemá smysl chodit.

Klady
+ dobrá slanina

Zápory
- vyšší ceny
- vysoké ceny nápojů
- překyselený Classic burger


Noodles - nudle

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


V Noodles mám o jídlech trochu lepší představu, protože nemají jen asijské nudle, ale i známější evropské těstoviny. Jedna varianta by byly opět halušky, další varianta jsou špenátové špagety s uzeným lososem a pecorinem (mám hodně rád, takže se halušky můžou třást), nejméně pravděpodobnou variantou pak je nějaký krok do asijského neznáma.

Prostředí

- Návštěva 19. 8. 2014.
Restaurace se nachází mezi Václavákem a Hlavním nádražím. Zvláštní je, že nemá žádnou ceduli, takže se o ní při cestě okolo téměř nemáte šanci dozvědět. Mají sice jídelák na výstavce do ulice, ale i na něm je logo tak maličkaté, že je těžko restauraci najít, i když jdete právě do ní. Restaurace je součástí hotelu Yasmin a ten ceduli do ulice má. Pak musíte projít takovou zvláštní prosklenou chodbou "ozdobenou" visícími malými uschlými břízkami až k baru. Jedná se evidentně o restauraci primárně pro hotelové hosty, což také vysvětlilo, proč se v telefonu při rezervaci servírka někoho ptala, jestli tam v tu hodinu nemá být nějaká akce. Přišli jsme na 19:15, tedy v době večeře, ale v restauraci bylo velmi málo lidí (10-20% zaplněno maximálně). Podle utajenosti se ani nedivím, že tam nebyli lidé z venku, ale absence hotelových hostů byla trochu zvláštní. Protože bylo pěkně, sedli jsme si na zahrádku na dvorku.
kamarádka - Já bych to nenašla! Nebýt toho, že hostitel věděl, že je to součástí hotelu a maličké vývěsní tabulky u dveří… Celá restaurace je až na samém konci hotelu, musí se projít přes recepci a jakousi halu pro ubytované. To se mi tedy nezamlouvá. Co mě potěšilo, byla zahrádka ve vnitrobloku s příjemně hrající hudbou.

Obsluha

- Po příchodu k baru už jsme byli trochu traumatizovaní hledáním restaurace a pak průchodem hotelovým lobby, ale tam si ještě přisadil muž z obsluhy, který tak minutu na naši přítomnost nereagoval a bavil se s někým z personálu. Servírky si nás všimly, ale neupozornily na nás. Měl jsem dojem, jakoby muž byl jejich nadřízený a přišlo jim nepatřičné ho vyrušovat při hovoru. Každopádně z pohledu hosta mi to připadalo dost trapné a byl bych radši, kdyby se nás ujal kdokoliv, kdo nás uviděl jako první. Po nějaké chvíli se pán přestal bavit, přivítal nás, převzal rezervaci a šel nás usadit. Dále nás obsluhovaly tuším už jen servírky a ty byly všechny profesionální a příjemné. Nakonec nabídly kávu a dezert.
kamarádka - Vzhledem k super luxusnímu prostředí bych očekávala super luxusní jednání. Na to jsem narazila hned při několikaminutovém čekání na uvedení do restaurace. Vyloženě jsme stáli tváří v tvář čtyřem členům obsluhy, ale že to trvalo, než se nás někdo ujal. Až na menší minus, které si u mě udělali na začátku, byli všichni na jedničku. Ženská část asi trochu víc než pánská. Slečna, která přinesla jídlo, se profesionálně zeptala, pro koho je co, aby pak nejdřív naservírovala mně a až potom hostiteli. Byli milí a profesionální.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek je netradičně čtvercový a tradičně na přeloženém voskovaném papíře. Uvnitř bylo na obyčejném papíře vložené týdenní menu. Koncepce restaurace je trochu zvláštní - těstoviny z různých koutů světa - šunkofleky, nudle s mákem, halušky, spätzle, nudle vietnamské, thajské...
kamarádka - Stručné a jednoduché. Co chtít víc.

Jídlo

- Nakonec jsem si dal halušky a kamarádka nějaké thajské nudle. Dostali jsme i jakýsi předkrm v podobě ošatky s šesti malými kousky studené rozpečené bagety a trochou obyčejného másla. To mne dost zklamalo, protože máslo bylo obyčejné a bagety se mi zdály jako takové ty kupované, co dáte do trouby a rozpečete. Do restaurace jdu, protože si tam dám něco, co si nemůžu dát jednoduše doma, ale rozpečená bageta s obyčejným máslem toto hrubě nesplňuje. Navíc si zase postěžuju, že 6 kousků bylo zastoupeno třemi kousky světlými a třemi s nějakým zrním, takže jsem byl vystaven typickému problému, že musíme tuto asymetrii nějak vyřešit.
Moje halušky byly přesně to, co avizovali a co jsem očekával. A navíc přišly na teplém talíři. Byla k nim trocha listů salátu, nepotřeboval bych. Kdybych je srovnal s Čirinou, tak v Noodles byla luxusní slaninka, fakt maliličkaté ideálně osmažené kousky. Na druhou stranu mne porce rozhodně nezasytila. To je určitě správně s pohledu restauratéra, který chce prodat i kávu a dezert, ale ne z pohledu žrouta vyhledávajícího poměr cena-výkon.
Kamarádčiny nudle přišly na zvláštním talíři s několika přísadami po boku, připadalo mi to tatarák. Nejdřív jsem ochutnal jen trochu a vůbec mne nenadchly. Po dojedení halušek jsem dojedl i zbytek nudlí, furt žádná pecka.
Jako pití jsem si dal broskvový ledový čaj a kamarádka citronádu. Chuť obojího byla dle očekávání. Přišlo mi, že jsem ice tea dostal v půllitrovém džbánku, bylo ho hodně. Nebyl jsem si tedy jistý, jestli mi naúčtují cenu za třetinku, co byla v jídeláku, nebo vyšší cenu za půllitr, což bylo uvedeno zvlášť na nějakém zalaminovaném papírku na stole, kterého jsem si ovšem všimnul až po objednání, když na něj kamarádka upozornila. Džbánek měl ovšem zase jednu trapnou nedokonalost, měl uštípnutý nalévací zobáček. Jistě, doma bych nad tím mávl rukou, když džbánek funguje, ale v restauraci hosti mají mít vše perfektní.
kamarádka - Skvělý nápad tahle restaurace. Od českých přes italské po asijské „nudle“. Přijde mi, že to má vtip a nápad, to se mi líbí. Sáhla jsem přecijen po Asii. Itálie mě nijak nezaujala a české nudle…to si dám jindy. Měla jsem thajské Pad-thai, tím, že nejím pikantní, se mi výběr hodně zúžil. Ale vybrala jsem správně! Servírováno to bylo na talíři s mističkami, kde bylo nějaké koření, pasta, mungo klíčky a jarní cibulka. Cibulku a klíčky ano, koření a pastu ne. Bylo to výborné, sice něco trochu jiného než by člověk dostal v asijské restauraci, ale fajn… pochutnala jsem si. Dostala jsem přesně to, co jsem čekala. A to já ráda.

Výkon-cena

- Oba nápoje byly naúčtovány dle jídeláku, jak to mělo být. Každý nápoj stál 55Kč, což není málo, ale množství mi připadalo fakt velké, takže nemám problém. Moje halušky stály 149Kč, tedy trochu méně než u Čiriny, ovšem narozdíl od Čiriny jsem neodcházel sytý, takže bych pro příště volil Čirinu. Nudle mne nenadchly vůbec a za svou cenu 229Kč by mne ani nenapadlo si je tam někdy dát. Celkem jsem za dvě osoby platil 500Kč.
kamarádka - To už je asi trošku horší. Ano, zase je to tady jen o tom jediném: lokace. Byli jsme hned za rohem od Václaváku. Ale nudle, které bych dostala o pár kroků dál u Národní za 100,-, jsem tady měla za cenu převyšující 200,-… nic moc… a opět napálené pití… proč?

Závěr

Nevidím jediný důvod proč se do Noodles vracet. Evidentně nemají zájem na tom, aby měli hodně nehotelových hostů a jídlo je nudný průměr.

Klady
+ profesionální servírky

Zápory
- muž z obsluhy bez zájmu
- trapný předkrm
- problém restauraci vůbec najít
- nic moc nudle
- na mne malé porce


Mozaika - hamburger

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Vzpomněl jsem si na jeden z nejúžasnějších hamburgerů, který jsem kdy ochutnal. Jednalo se o "Burger s hranolky z klatovského kapra se salsou z manga a koriandru podávaný v medové housce", který jsem si dal na Prauge Food Festivalu 2012. Hledal jsem teď restauraci, která ho vytvořila, a zjistil jsem, že to je pražská restaurace a hamburgery (přestože ne kapří) má v nabídce, je tedy jasné, že ji taky musím zahrnout.

Prostředí

- Návštěva 26. 8. 2014.
Restaurace Mozaika prošla během doby od plánování této série testu restaurací do naší návštěvy proměnou na Mozaika Burger. To mělo za následek jednu pozitivní změnu. Předtím mívali ve stálé nabídce jen burger Mozaika (nějaký s houbami) a pak každý den nabízeli nějaký druhý. Chtěl jsem ochutnat ten kapří burger, co jsem ochutnával před dvěma lety na Prague Food Festivalu, takže bych v původním fungování musel buď hodně akčně plánovat, nebo mít obrovské štěstí. V novém Mozaika Burgeru mají kapří burger na stálé nabídce, tak to bylo jednodušší.
Mozaika Burger se nachází v postranní ulici vedoucí z náměstí Jiřího z Poděbrad, je tedy hned na metru, což je výhoda. Mám pocit, že jak jsem asi před dvěma sériemi šel s kamarádkou po Vinohradech a hledal restauraci pro divokou kartu, tak jsem i kolem Mozaiky šel. Restaurace je v suterénu se schody, což není zrovna pohodlné pro staré lidi. Na dveřích byla cedule něco jako, že ten týden nebo dva týdny probíhá testovací provoz. Uvnitř byla podlouhlá místnost přibližně ve třetině rozdělena dalšími schůdky dolů. V době našeho příchodu v 17:00 byli uvnitř kromě nás tak jedni hosti. Usadili jsme se ve spodní části (kde jsme měli rezervovaný stůl). Z našeho místa nebylo jasné, kde je záchod.
kamarádka - Pěkné, evidentně po rekonstrukci. Já bych přidala nějakou decentní výzdobu typu obrázků a odebrala polštáře z lavic. No a ty „jídeláky“, no…

Obsluha

- Když jsme přišli, zrovna hlavní místností šel jeden člen obsluhy, ale neujal se nás hned. Došel až někam k pultu a pak se nás ujal tuším někdo jiný, komu jsme sdělili naši rezervaci, a usadil nás. Obsluha byla v pohodě, odpověděli nám na dotazy ohledně jídel a ptali se nás, jestli je všechno v pořádku. Oba jsme si objednali Mattonku, ale obsluha nám bez optání přinesla jednu velkou společnou. Kdyby se nás zeptali, jestli nám to vyhovuje, bylo by to vítané, takhle ale u někoho jiného můžou přivodit nepříjemnou společenskou situaci. Když jsem jinde říkal, jak jsou chytří, že 100Kč vrací v desetikorunách jako 10+20+20+50Kč, aby měli větší šanci na spropitné, tak tady 51Kč vrátili jako 1+50Kč. Nevím, jestli si tak věří, nebo jestli nad vrácenými mincemi nepřemýšleli.
kamarádka - Průměr, pohoda. Možná bych vytknula, že nám bez zeptání přinesli jednu velkou láhev mattonky místo dvou malých, ale ve výsledku to bylo asi jedno. Jen mám prostě dojem, že se z principu zeptat měli.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek byl ve formě papírového prostírání formátu A3. V jídeláku jsme našli několik chyb (třeba "roastbeef s krávy") a pak mne tam taky provokovalo slovo "bramborky" nebo výraz "kvašené okurky", což ve mne vyvolává dojem, že jsou v nepořádku. Asi nejrozpačitější jsem ale byl ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že v burgrárně, která by měla být tak z 90% o hovězím, mají v nabídce asi 7 různých druhů masa (hovězí, vepřové, kuře, kapr, jazyk, losos, klobása).
kamarádka - Obecně mi moc nesedí jídelní lístky plnící zároveň funkci prostírání. Ano, obsluze to jistě ulehčí práci, ale musejí být opravdu tak rozmařilí i tvůrci jídelníčku, kteří si nedali si ani tu práci, aby opravili (nejen) hrubé chyby?

Jídlo

- Chtěl jsem ochutnat ideálně klasický bacon cheeseburger (Krystal) a pak ten kapří burger (Třeboň), kamarádka si tedy dala Krystal a já jsem ochutnal oboje.
Na první pohled byly hodně podezřelé housky, které neodpovídají žádnému hamburgerovému standardu. Byly po stranách méně udělané a vypadaly tedy jako buchty.
Nejdřív jsem ochutnal kamarádčinu klasiku, chuť byla průměrná, žádná lahoda ani problém. Problém ale byl se zmiňovanou houskou, která se rozpadala a ke konci už byla úplně rozmáčená. Prostě chtějí machrovat s domácí houskou, ale neumí to. Přitom před dvěma lety na tom PFF byla houska výrazně lepší.
Na Třeboň jsem se těšil, protože mi na tom PFF chutnal, ale buď ho změnili, nebo jsem měl zkreslenou paměť, protože tentokrát mi teda nechutnal. Místo čistého koriandru tam bylo koriandrové pesto, které mi připadalo dost česnekové. A už sama kapří chuť nebyla nic moc. Celkově jsem byl burgrama hrozně zklamán.
kamarádka - Měla jsem klasický burger s hovězím masem. Jako mínus musím zmínit totálně se rozpadající a promáčenou housku a nedodělané maso. Mně osobně syrové maso nevadí (ba naopak), takže jsem byla spokojená i tak, ale vím, že jsou lidé, kteří „krvavé“ maso nemohou ani cítit, takže hádám, že ti by se z mého burgeru prostě nenajedli… Nebo by ho okousali kolem nedodělaného středu masa, ale ani to není výhra, že.

Výkon-cena

- Hamburgery nabízí ve dvou kalibrech, tuto informaci uvádí v jídeláku, ale neuvádí tam už, o jaké kalibry jde. Obsluha mi tedy odpověděla, že se jedná (a teď už si nejsem 100% jistý, ale myslím, že mám pravdu) o 160g a 80g. Účtují si 60% ceny za poloviční porci, což mi přijde slušné, když chcete ochutnat několik kousků. Zásadní problém je ovšem v tom, že základní verze stojí kolem 190Kč. To je cena prvotřídních hamburgerů, ale tady prvotřídní nebyly ani omylem. Za špatný hamburger je jakákoliv cena vysoká. Sedmička Mattonky stála 65Kč, což je v pohodě. Celkem jsem za dva lidi platil 450Kč.
kamarádka - Osobně jsem čekala větší porci. Nevím, kolik přesně burger stál, ale myslím něco kolem 200. Za takovou cenu bych prostě chtěla burger, ze kterého prasknu a nebudu ho moct dojíst. Tenhle byl „tak akorát“ na najezení se, ale (než jsme dorazili na božskou zmrzlinu do Angelata;)) říkala jsem si, že bych klidně i ty hranolky, co nám k burgeru nabízeli, snědla.

Závěr

Hrozné zklamání. V žádném případě nedoporučuji. Špatné jídlo a vysoké ceny.

Klady
+ žádné

Zápory
- katastrofální housky
- špatný poměr cena-výkon


Café Palanda - hamburger

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


A zase další restaurace, o které jsem už mnohokrát slyšel, ale nikdy jsem tam nebyl. Nebýt mnoha doporučení, nikdy by mne nenapadlo tam zajít, protože podle nabídky to vypadá, že jen jeden burger je z klasického mletého hovězího, zatímco další jsou plátky celého masa (kuře, kachna, prase, kráva), které ochutnat neplánuju (existuje velmi malá pravděpodobnost, že neodolám kachní variantě). Kalibr je 180g a cena kolem 200Kč, tedy to zase musí být nutně pecka, abych Palandu neodepsal.

Prostředí

- Návštěva 17. 10. 2014.
Od začátku série došlo k pár změnám v nabídce. Hamburgery už nejsou kalibru 180g, ale jsou 170g. Taky přibyly asi další dva hovězí burgery.
Během testování předchozí restaurací této série jsem na Palandu několikrát zaznamenal chválu, tak jsem se do Palandy těšil. Rezervaci jsem udělal přes jejich stránky, kde mají nějaký systém restu.cz, teto systém fungoval perfektně, poslal mi potvrzení o rezervaci na e-mail i potvrzovací SMS. Hodinu před rezervací ji pak pomocí SMS připomněl. Po návštěvě pak systém poslal e-mail s žádostí o zhodnocení návštěvy, tak jsem tam dal odkaz na tuto stránku Testu restaurací.
Restaurace se nachází mezi Florencí a náměstím Republiky v ulici, na jejímž rohu je Cafe Imperial. Vstup je po asi třech schůdcích nahoru, restaurace je zřetelně omezená prostorem, je dvoupatrová a v každém patře je tak sedm stolků pro většinou čtyři hosty. Seděli jsme v horní části, kde byla zase jednou poněkud tma. Některé stolky měly přímo nad sebou lampu, jiné stolky měly lamu třeba metr od svého středu a náš stolek spoléhal na světlo od schodiště. Osvětlení je určitě slabá stránka.
kamarád - Hospoda se nachází nedaleko náměstí Republiky a Masarykova nádraží, ve stejné ulici jako Imperial. Podnik není příliš rozlehlý, kromě stolů v úrovni ulice je i několik stolků v patře, do kterého vede točité schodiště. Interiér je zařízen celkem vkusně bez zbytečných serepetiček, na stěně jsou nějaké malůvky takového řekl bych impresionistického stylu. Achillovou patou, tak jako v řadě dalších podniků, je i v případě Palandy nedostatečné osvětlení. Celkově v podniku panuje na můj vkus velké přítmí. Nad všemi ostatními stoly byl alespoň trošku svítící lustřík, my jsme však neměli ani ten.

Obsluha

- Většinu času se o nás starala příjemná servírka, u které oceňuji, že když jsem si řekl o minerálku, tak mi nabídla i levnější sodovku.
kamarád - Hostitel tentokrát zmobilizoval své mentální kapacity a zvládnul rezervaci na výbornou, takže jsme si ušetřili obvyklé úvodní rozpaky v komunikaci s personálem. Sice jsme přišli o deset minut později, ale nikdo nedržkoval. Obsluhu tvořily usměvavé slečny, nemám vůči nim námitek. Dopustily se pouze jediné chyby, a sice v tom, že mi naservírovaly hambáče propečeného medium a hostitelovi medium rare, přestože objednávka zněla opačně. To ale také mohla být chyba kuchyně.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek je jednoduchý zalaminovaný bílý list A4 s černým textem. Obsahoval informaci, že součástí hamburgerů je i malá porce coleslawu, hranolky a majonéza. Hamburgery pak měly uvedenou gramáž masa i další přísady. Po odnesení jídeláku jsme na stůl dostali papírové prostírání.
kamarád - Tuším, že jídelák byl na zalaminované A4, z jedné strany nápoje, z druhé jídla. Stručné, přehledné, černé na bílém.

Jídlo

- Jídlo před námi přistálo za přijatelnou dobu. Oválný talíř nesl nerezovou mističku s papírem s hranolkami, keramickou mističku s coleslawem a stejnou mističku s majonézou a pak samozřejmě i hamburger. Připadalo mi, že je použito zbytečně moc nádobí, hranolky podle mne mohly být klidně položené na talíři. Oba jsme si dali klasický bacon cheeseburger (tady pod jménem Royal Bacon Cheese Burger). Nejdřív jsem si dal coleslaw, byl slušný (KFC pořád lepší), ale bylo ho trapně málo. Když už zelí, mrkev a cibule jsou tak levné, můžou dát větší porci. U hranolek, které jsem máčel v majonéze, jsem si všiml hlavně česnekovosti. Nakonec se ukázalo, že česnek je v majonéze, v hranolkách vůbec. Hranolky byly takové ty domácí, ale aspoň je tady pořádně usmažili, takže byly aspoň nějak křupavé. Určitě bych si tam jen hranolky neobjednal, ale na druhou stranu to byly asi nejpovedenější domácí hranolky z dosud testovaných restaurací.
Samotný hamburger byl výborný, už na první pohled to slibovala pěkná nafouklá tmavá houska s bílým a černým sezamem na povrchu. Byla mírně nasládlá, což mám rád, a s nasládlou pečenou cibulí opravdu pěkně hrály dohromady. Cheddar byl parádní a slanina taky výborně připravená. Trochu navíc tam byla jen ta pošahaná kyselá okurka, bez ní by se hamburgeru nedalo skutečně nic vytknout. Kamarád si burger poručil medium rare, zatímco já jsem se spokojil s výchozím medium. Když jsme ale hamburgery jedli, došli jsme k závěru, že míň ho mám udělaný spíš já. Sodovka byla taky výborná. Celkově jsem byl s jídlem velmi spokojený.
kamarád - Přidržev se konzervativního stylu, objednal jsem si "nejobyčejnější" položku jídeláku, tj. klasický burger, žádné reblochony, žampióny atp. Jmenovalo se to Royal Bacon Cheese Burger, masa bylo 170 g a stálo to 209 korun. Dost velká pálka, leč v ceně byla ještě malá mistička coleslawu (dost jemný, v KFC mají výraznější), miska domácích hranolek a tatarka, která měla česnekový přídech, vybalancovaný přesně na té úrovni, na níž česnek chutná a neškodí. Domácí hranolky byly dobré, přirovnal bych je k domácím hranolkám z brazilského Ambiente; tj. byly celkem na křupnutí, žádná uvařená brambora nakrájená na nudle.
Hambáč sestával z masa, slaniny, čedaru, smažené cibulky a okurky. Jistě tam bylo ještě něco, třeba majonéza, ale to už jsem zapomněl. Každopádně to je jedno, protože celý hambáč, od parádní housky po všechny věci uvnitř, byl sladěn do příjemně nasládlé chuti. Tu rušila jen jedna jediná věc, a sice okurka. Kdyby tam nebyla, bylo by to ještě lepší, takřka dokonalé. Klasiku prostě v Palandě umějí na velmi vysoké úrovni a docela bych tam někdy zavítal na nějakou větší divočinu, abych zjistil, jestli se mohou měřit s Dishem či Black Dogem.

Výkon-cena

- Hamburger stojí 209Kč, což je na horní hranici, co jsem ochotný zaplatit, ale byl výborný, takže nemám problém. Navíc k němu dostanete i salát a hranolky s majonézou, což je příjemný bonus. Trojka sodovky stála 25Kč, což není málo, ale nemám problém. Kamarádův nefiltrovaný Staropramen pak 42Kč. Celkově jsem za dva lidi, dva hamburgery a tři nápoje zaplatil 550Kč.
kamarád - Cena 209 za hambáče, byť jej doprovází hranolky a ždibíček salátu, mi přijde docela dost. Je ale pravdou, že výkon je rovněž vysoký, takže se to dá akceptovat.

Závěr

Slyšel jsem na Palandu chválu a musím ji potvrdit. Já ji zařazuji do top kategorie vedle Dishe. Restauraci vřele doporučuji.

Klady
+ výborné jídlo
+ příjemná obsluha

Zápory
- málo světla


Fish and Chips - Fish and Chips a hamburger

stránky restaurace

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Tak jsem hledal rybí restauraci a na první pohled jsem žádnou nenašel. Pokud máte nějaká doporučení, sem s nimi (úplně dole na této stránce je možnost mi je napsat). Každopádně jsem narazil aspoň na tuhle restauraci, kam jsem si řekl, že zajdu, protože jsem Fish and Chips ještě nikdy neměl. Při prohlížení jídelníčku jsem si všiml, že mají i hamburger, na nějž jsem po krátkém pátrání našel velmi pozitivní reference. Uvidím tedy, jestli náhodou nebudeme moc hladoví a nebude nám vadit v hamburgeru hořčice, a taky ho neochutnáme. U obou jídel se bojím spíše zklamání.

Prostředí

- Návštěva 28. 11. 2014.
Stejně jako v Palandě mají ve Fish and Chips rezervační systém Restu, který i tentokrát zafungoval bezvadně.
Zvenku je restaurace zvláštní tím, že místo oken jsou snad všechny prosklené otvory dveře. Po vstupu se ocitnete u jakoby fastfoodového pultu, ale to je asi jen výdejna z kuchyně. Po oznámení, že máme rezervaci, jsme byli posláni dále, kde byly jednak dveře Privat, pak nějaká chodbička tuším do dalšího Privatu a vylučovací metodou jsme vstoupili do třetího otvoru, který sice na první pohled nevypadal restauračně, ale naštěstí byl. Celé restaurování se odehrává v jediné místnosti o rozměrech tak 6x8m, takže celkem malé. Místnost je napchaná hranatými stolky pro dvě osoby a celkový prostor je celkem stísněný. Přišli jsme v celkem okurkovou dobu kolem 14:15, a přesto byla restaurace narvaná (zdálo se mi, že většina hostů byli Britové). Z tak 20 stolků byly volné snad jen dva. Místnost byla bíle okachličkovaná, za mnou běžela televize s Mr. Beanem, z rádia hrály pecky tak 80. a 90. let, v rohu byla britská telefonní budka a pak tajemné dveře s novinovým dekorem. Celkovým dojmem si mne moc nezískali. Tajemné novinové dveře vedly na záchod, ale nikde nebyl žádný nápis.
kamarád - Fish and Chips sídlí v rohovém domě v Dlouhé ulici. V přední části podniku je takové bistro, kde si člověk může u pultu objednat, restaurační část se stoly a židlemi je potom v zadní části lokálu. Prostor je relativně stísněný, stolky a židle jsou nasekané dost blízko u sebe, ale ne nijak extrémně nepříjemně, že by si sousedé hleděli do talíře. Když jsme přišli, všechny stolky až na jeden dvoumístný v rohu místnosti byly obsazeny. Hned si nás všimnul pingl a po sdělení jména rezervace nás právě k tomuto stolku usadil. Stěny restaurace jsou obloženy bílými kachlíčky, které jsou černě vyspárované, na stěnách visí zrcadla a atmosféru dotvářejí různé velkobritské atributy jako třeba zarámovaná fotka Beatles, červená telefonní budka, uliční tabulky s názvy slavných londýnských ulic a skeče Mr. Beana, které beze zvuku běží v televizi na stěně pod stropem. Atmosféra tedy byla veskrze pozitivní, k čemuž přispívalo i adekvátní osvětlení a příjemné osmdesátkové hitovky britsko-americké provenience, nevtíravě se linoucí z reproduktorů. Styl restaurace dotvářel i způsob servírování, kdy hranolky jsou podávány na zmuchlaném papíru, který má evokovat noviny.

Obsluha

- K žádnému velkému kontaktu nedošlo. Nejdříve nás číšník bez problémů usadil a tuším, že nám on donesl jídeláky. Za chvilku přišla servírka se nás zeptat na nápoje, ale rovnou jsme si objednali i jídla. Mimo jiné jsme si objednali napůl jedno hlavní jídlo jako předkrm, což po jeho přinesení okomentovala slovy, že asi musíme být hladoví.
kamarád - Obsluha byla naprosto v pořádku, kromě zmíněného číšníka (jenž byl dost dvojrozměrný – hubená vysoká tyčka – snad proto, aby se vešel do stísněného prostředí) se nám věnovala prostorově standardní slečna, která byla příjemná, reagovala na naše přání a nezkoušela na nás žádné pinglovské humory.

Jídelní lístek

- Tuším, že jsme oba dostali jeden stejný lístek a pak společně jeden jiný. Jako často jsem na první pohled nepoznal, že jeden (společný) je nápojový a druhý je jídelní. Jednalo se o zelené papírové sešity nestandardních rozměrů (velikostně podobné A4) s obalovou stranou tužší a lesklou.
kamarád - Jídelní lístek byl podle mého gusta; ne příliš rozsáhlý, jasný, dobře čitelný. Z rozsahu nápojového lístku se mi naopak zamotala hlava. V nabídce toho bylo hodně, různé druhy (převážně lahvových) piv, cidery, vína atp.

Jídlo

- Chtěl jsem ochutnat jejich Fish and Chips i hamburger, tak jsme se dohodli, že Fish and Chips si dáme napůl jako první a pak oba hamburger.
Rybu nám donesli každému na talíři zvlášť, navíc každý kus obalený, za což u mne mají plus. Mohli totiž hotový velký kus dodat rozřízlý nebo vše na jednom talíři, tohle bylo příjemnější. Na talíři byl kus citronu, noviny srolované do formy řekněme talířku, na kterém ležely hranolky a ryba. Nebyly to ale pravé noviny, nýbrž papír z jedné strany potisklý novinovými motivy. Vedle ještě byly dvě malé mističky. Jedna mistička měla v sobě teplý hrášek s cibulkou, ten mi hodně chutnal. Druhá mistička v sobě měla jakýsi coleslaw, který mi ale nechutnal. Hranolky byly velmi dobré, křupavé. Samotná ryba byla obalená v těstíčku s nějakými neagresivními bylinkami (šnitlík? petržel?) a byla úplně neslaná. Neslanost byla možná úmysl, protože jsme s usednutím na stůl dostali i velkou slánku. Celkově mne Fish and Chips vůbec nenadchlo.
U hamburgeru byly hranolky na stejných falešných novinách a majonéza v malém kyblíčku, nebyla nic moc. U hamburgeru jsme byli dotázáni, jak ho chceme připravit, poručil jsem si ho medium a také jsem ho tak dostal. Počítal jsem s tím, že hamburger má pro mne netradičně hořčičný základ, takže jsem s tím byl smířený, majonézový mám radši. Houska byla pěkná zvenku i zevnitř opečená a mírně křupavá. Maso mi ale přišlo mírně připálené. Navíc se mi maso zdálo nějak tužší, byl bych radši za trochu rozpadavější. Celkově mne hamburger nenadchnul.
kamarád - Do restaurace jsme přišli s tím, že si dáme napůl fish and chips a potom každý svého hambáče. Fish and chips byly na jídeláku psány pouze jako velké jídlo, tak jsme byli připraveni na to, že prostě postupně sníme každý svou půlku z jednoho talíře. Když jsme ale svou objednávku sdělili servírce, duchapřítomně řekla, že nám F&S přinese jako předkrm, takže jsme oba dostali svůj vlastní talířek s poloviční porcí. Kromě obalené ryby sestával předkrm ještě z malé porce hranolek, mističky coleslawu a mističky hráškového pyré s cibulkou. Kdybych měl splnit instrukci Vladimíra Čerta z rozstřelu Milionáře – "seřaďte jednotlivé složky předkrmu sestupně od nejlepší k nejhnusnější – viděl bych to takhle: A) hranolky, B) ryba, C) hrášek, D) coleslaw. Hranolky byly parádní, ideálně křupavé, nepřesmažené, prostě radost. Ryba byla obalená v nějakém bylinkovém těstíčku a nebyla vůbec osolená, což se ale dalo napravit. Celkově byla ryba prostě "dobrá"; jemná, chutnala samozřejmě o dost lépe než rybí prsty ze školní jídelny, ale že bych si ji musel dávat opakovaně, to ne. Hranice mezi tím, co bylo v předkrmu dobré a co už dobré nebylo, se u mne lámala u hráškového pyré. Jsem zapřísáhlým milovníkem HRÁŠKU, ne však HRACHOVÉ kaše. A hráškovo-cibulkové pyré mi na můj vkus nějak příliš připomínalo onu nemilovanou hrachovou kaši, ale pořád to ještě celkem šlo. Učiněnou pohromou pro mé chuťové nastavení byl však coleslaw. Každé sousto totiž doprovázela pachuť nějakého mně neznámého (asi sladového) octa, se kterým jsem se vážně nedokázal skamarádit.
Hambáč jsem si objednal medium, což odpovídalo realitě. Maso bylo celkem malé, řekl bych tak třeba kolem 120 gramů. Složení dost standardní, salát a okurka byly pokrájené a zamíchané dohromady s nějakou majonézou. Na mase byl sýr, na něm ještě trůnil plátek rajčete. Dobrá, neagresivní a tak akorát byla chuť hořčice. Právě hořčice byla asi jedinou trošku nestandardní složkou hambáče. Houska byla taková mc donalds styl, jak velikostí, tak sezamem navrchu. Celkově byl hambáč samozřejmě nesouměřitelný se svatou trojicí Dish, Black Dog a Palanda. Výše stojí i Bejzment a Peter's Burger Pub. Řadil bych ho někam zhruba na úroveň Pětistovky.

Výkon-cena

- Začal bych cenou pití, která rozhodně nebyla lidová, 50Kč za třetinku coly i třetinku minerálky je moc. Fish and chips za 195Kč asi proč ne, mne si sice nezískaly, ale Britům asi vyhovují. Hamburgery po 215Kč jsou na úplném vrcholu ceny, co jsem ochotný zaplatit, ale určitě mou spokojeností jsou o dost níž. Celkově jsem za dva lidi zaplatil 750Kč.
kamarád - S poměrem výkon/cena je Fish and Chips podle mne celkem na štíru. Za podobné ceny bych očekával o dost větší pecku. Úplně mimo moje chápání jsou ceny pití, třetinka vody za pade mi přijde fakt zu viel. Naopak plusem je styl restaurace.

Závěr

Asi dobré pro lidi, co milují Fish and Chips. Mne si restaurace nezískala.

Klady
+ žádné

Zápory
- špatný poměr cena-výkon
- neoznačený záchod


Shrnutí

Stejně jako v předchozích sériích je shrnutí to nejdůležitější a nejvíc se na něj těším. Vyzdvihnu nejlepší jídla, nejlepší poměry cena-výkon, obecně nejlepší, ale zdůrazním i mou nespokojenost.

Největší zklamání, aneb dobrým průměrem mne neokouzlí

Zklamalo mne něco skutečně podprůměrného, nebo se jedná o slušný průměr, který ale v konkurenci prvotřídní kvality neobstojí?...
V této sérii těch nic moc restaurací bylo nějak hodně.

Mozaika

Mozaika je suverénně nejhorší restaurace série. Jednalo se o asi nejhorší hamburger, co jsem kdy měl, houska byla zcela katastrofální. Přitom ceny mají jako špičkové hamburgrárny. Doporučuji se Mozaice vyhnout obloukem.

Noodles

U Noodles mi vadilo jednak, že restaurace byla nenalezitelná, uvnitř také nebylo jasné, kde v tom hotelu je restaurační část, obsluhující nás nejdříve ignoroval a pak i jídlo (které bylo dobré) bylo malé.

Modrý zub

Modrý zub se pak řadí do kategorie restaurací, které mi svým jídlem nesedly do chuti a navíc byly nadprůměrně drahé. Ke všemu nebylo jasné, kam máme jít, když máme rezervaci.

Demínka

Demínka pak byla jídlem mírně podprůměrná, dražší a při placení mi bylo špatně vráceno.


Nejlepší jídla v restauracích

Hamburger - Palanda

Jediné jídlo, které mne v této sérii opravdu nadchlo, byl hamburger z Palandy. Řadí se na špičku vedle Dishe a klidně bych řekl, že kousek nad Bejzment nebo Blackdogy.


Nejlepší poměr cena-výkon

Peter's burger pub

Classic burger z Peter's byla úplná klasika, nijak výrazně mne nevystřelila, ale zajímavá je velmi příznivá cena kolem stovky.


Nejlepší restaurace

Podle shrnutí všech hodnocených kritérií.

Palanda

Jediná restaurace, kterou považuju za objev, je Palanda, která měla výborné jídlo na úrovni nejvyšší špičky hamburgerů. Těším se, až se tam někdy vrátím.


Závěr

Sláva 7. série je hotová. Celkem jsem za 20 osob na 10 akcích zaplatil 5350Kč. (267Kč/osobonávštěvu)

V plánu teď mám osmou a devátou sérií testu restaurací.

Osmá série bude stále běžná, tedy se směskou doporučených restaurací. Kromě klasických hamburgerů se plánuju věnovat hlavně restauracím vietnamským, jejichž jídla jsem si celkem oblíbil.
Možná udělám společenský pokus, že umožním všem "přátelům" z facebooku se na restaurace přihlásit a z nich si vyberu zajímavé zájemce.

Devátá série pak bude velká série hamburgerů, protože si některé dobré podniky (třeba Mood) už moc nepamatuju a rád bych udělal žebříček nejlepších hamburgráren, kde jsem byl.


A mimochodem už funguje stránka se všemi navštívenými restauracemi v tabulce a jednoduchým hodnocením --/-/o/+/++ podle doporučení k návštěvě.

Chcete být víc v obraze? Sledujte X-COMputers.eu na Facebooku, Twitteru nebo Youtube.