Restaurace mimo srovnávací testy 3

Jídlo

2. 9. 2013

Další podniky, které jsem nějak neorganizovaně navštívil. Zatím postupně doplňuji.

- Chládek - Praha
- Kino - Rokytnice nad Jizerou
- Zephyr - Praha
- La Vida - Ostrava
- Mlýnský domov - Jinočany
- Tom's Burger - Praha
- Hadog - Písek
- Lavička - Praha

Chládek - Praha

Chládek

Návštěva 2. 9. 2013
Do Chládka jsme celkem často chodili s rodiči tak před deseti patnácti lety, tehdy to bývalo nejhezčí zahradnictví široko daleko. Jaké bylo mé překvapení, když jsem se od kamarádky nedávno dozvěděl, že tam vaří a navíc moc dobře. Shodou okolností jsme se tam teď s rodinou vypravili.

Prostředí

- Stále je to zahradnictví, rozhodně žádné velké cedule z venku nelákají do restaurace. Do restaurace se dostanete skrz část zahradnictví a ven přes zbytek, takže motivace pro nalákání zákazníků je celkem zjevná. Ona to vlastně ani moc restaurace není, spíš takový bufet, kde si vezmete tác a vybíráte si z několika hotovek. Přišli jsme v obědové špičce, takže jsme se setkali s frontou a skoro všechna místa z odhadem 40 míst byla plná.

Obsluha

- Obsluha probíhá jako v oddělení lahůdek v obchodě. Ujme se vás jeden obsluhující a nandá vám vše, o co máte zájem. U další osoby u pokladny pak zaplatíte.

Jídelní lístek

- Výběr jídel z denního menu mají napsaný na několika cedulích uvnitř zahradnictví a můžete si ho prohlédnout i na internetu. Pořádně rozepsané jsou pak položky nad pultem s obsluhou. Můžete si vybrat lahvované mošty k pití a z velkého množství dezertů.

Jídlo

- Dali jsme si jídla "Špagety s lososem ve smetanové omáčce", "Moravský vrabec, špenát, domácí karlovarský knedlík" a dvakrát "Anglický rostbíf, opečené brambory, tatarka". Já jsem měl jen roastbeef, takže budu hodnotit ten. Maso bylo výborné, krásně měkoučké. Roastbeef je snad mé nejoblíbenější maso (a byl i před návštěvou Chládka). Byl politý nějakou jemnou hnědou omáčkou, kterou považuji za zbytečnou. Opečené brambory byly spíš míň udělané, takže jsem z nich jako nebramborář úplně unesený nebyl. Přítomnost tatarky byla zvláštní. Na jednu stranu chápu, že ji dávají k těm bramborám, ale na druhou stranu se mi zdá značně degradující vysokou kvalitu masa. Tatarka byla ale výborná, evidentně domácí. A ještě na talíři byla trocha rukolových lístků.
K pití jsme si dali višňový mošt, kde už jsem po návštěvě U Štěpána věděl, že se nejedná o višňovou šťávu, ale o mošt s trochou višňové šťávy (tuším 16%). Byl dobrý, možná na mne mohl být mírně kyselejší.
Ostatní si ještě dali dezert a všechny tři vypadaly moc pěkně.

Výkon-cena

- Hlavní jídla se pohybují kolem 100Kč, litr moštu vás vyjde na 60Kč. Hlavní jídlo s nápojem tak stojí 120-130Kč, což je velmi příjemné na restauraci a i dost přijatelné na každodenní oběd z práce. Nedivil bych se, kdyby většina této části střešovického kopce do Chládka chodila na obědy. Bonusový dezert navíc pak stojí odhadem 45Kč.

Závěr

Celkově bych restauraci zhodnotil jako školní jídelnu, jak by měly vypadat, tedy s jídly na úrovni, ze kterých si vybere každý.

Klady
+ velmi dobrý poměr cena-výkon
+ výborný roastbeef
+ nádherné dezerty

Zápory
- nevhodné pro formální setkání


Kino - Rokytnice nad Jizerou

Kino

Návštěva 1. 1. 2014
Na Nový rok jsme dříve sabotovali čočku a chodili jsme na pořádné jídlo. Asi před šesti lety jsem objevil kachnu v Kině a chodíme na ni každého prvního ledna, přestože už se do nás nikdo čočku nacpat nesnaží. Letos jsme byli zase.

Obsluha a prostředí

- Vzhledem k tomu, že je Rokytnice sezónní cíl pro turisty z Německa, Polska a Holandska, jsou mezi personálem takoví, kteří jejich jazyk umí (pro Holanďany anglicky). Naše oblíbenkyně je jedna servírka v asi pokročilejších třicátých letech s potetovanou rukou. Jen si tedy myslím, že když jsem před několika lety volal, že bych chtěl rezervovat místo, tak si ze mne udělala srandu, že jsem se dovolal na plovárnu. Od té doby chodíme bez rezervace, což je adrenalinový sport, protože na Nový rok mají úplně natřískáno. Je tedy vhodné přijít v nějaký neobědový a nevečeřový čas, jako třeba 16:00, a to máme šanci si sednout.
Restaurace Kino se nachází na hlavním náměstí v Rokytnici. Restaurace je uvnitř zařízena rustikálně s různě pověšenými trakaři, měchy a chomouty. K mému překvapení jsem nalezl i streetview prohlídku restaurace.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek je nutně čtyřjazyčný (viz výše) a kvůli tomu vypadá megarozsáhlý. On tedy obsahuje tak dvojnásobek pokrmů proti množství, které bych považoval za ideální, ale když to nemá negativní vliv na kvalitu kachny, tak mi to nevadí.

Jídlo

- Vždy přicházím hladový a natěšený a snad vždy jsem se zklamal prvním chodem. Před několika lety jsem si dal vývar s obrovským masovým knedlíkem a poslední roky si dávám bramboráčky, někdy s červeným pepřem, jindy zase s cibulí a brynzou, ale nikdy nejsem spokojený. Navíc předkrmové bramboráčky jsou celkem drahé, takže příští rok asi vydržím bez nich. Letos mi navíc cibule připadala dost nedodělaná.
Ale bramboráčky vem čert, my tam jsme kvůli kachně.
Jedná se o půlku vykoštěné kachničky, ta byla zatím vždy dokonalá, že by se od nich mohli ve všech restauracích učit. Přílohu pak snad každý rok mění, občas je zelí červené, občas bílé, občas knedlíky houskové, občas kynuté, občas bramborové (preferuji červené zelí a kynuté knedlíky). Každopádně je porce kachny vždy taková, že se buď nacpete k prasknutí, nebo si odnesete domů ještě slušnou porci na večeři.

Výkon-cena

- Předkrm 82Kč dost nic moc. Cena kachny je úplně jedno, i kdyby stála 350Kč, dal bych si ji. Současných 248Kč je sice až pražská cena, ale za tu dokonalost to stojí. Pití je taky spíš dražší s třetinkou domácí limonády za 30Kč, nebo velkou plzní za 45Kč.

Závěr

Zatím tvrdím, že i když někdy přestanu jezdit na Silvestra do Rokytnice, budu přesto jezdit na Nový rok do Rokytnice na kachnu, tak jsem z ní nadšený. Už mnoho let.

Klady
+ Dokonalá kachna
+ Velká porce

Zápory
- špatný poměr cena-výkon předkrmu


Zephyr - Praha

Zephyr

Návštěva 5. 2. 2014
Na Hamburgeru v restauraci Zephyr jsem byl před pár měsíci, takže teď shrnu jen nové poznatky.

Prostředí

- Z prostředí byhc vypíchnul člověka, který stál před restaurací a lákal lidi dovnitř.
kamarádka - Restaurace není příliš útulná, spíš se mi zdá, že je to tak napůl restaurace napůl klub, uprostřed s velkým barem a kolem s různě velkými stoly, nejdřív jsme si sedli ke stolečku do rohu, u kterého jsem si ale nemohla ani sednout s nohama pod stůl, tak jsme přesedli k většímu.

Obsluha

- Obsluhovala nás milá servírka, která byla v Zephyru nově. Během naší návštěvy mne vyrušil nějaký člověk odcházející dvěřmi, který na někoho volal a sprostě říkal něco ve smyslu, že tam teď nebude. Tipuji, že to byl nějaký číšník.
kamarádka - Slečna servírka byla ochotná, na naše dotazy se snažila odpovídat, případně se běžela zeptat do kuchyně, což není žádná ostuda, omluvila se, že je nová. Veškeré naše přání vyřídila v kuchyni bez problémů, nabídla další nápoj, byla rychlá a zdvořilá. Jediné co mi vadilo, bylo, když nám oběma dolila colu do skleničky a prázdné lahve odnesla. Nemám ráda, když mi někdo takto zasahuje do stolování.

Jídelní lístek

- Nevím, co to je za zvyk, ale už víckrát, tady taky, se mi stalo, že jsme dostali jen poslední jídelní lístek a stálé menu jsme si museli vyžádat. Tentokrát jsme dostali naštěstí jen jeden stálý jídelní lístek, takže už nedošlo k problému s pomýlením hamburgerů.
kamarádka - Oproti minulé návštěvě hostitele zřejmě již vylepšená nabídka. Dostali jsme dva lístky, jeden zalaminovaný velký papír s jídlem a druhý nápojový sešit. Lístek i přes svou zdánlivou jednoduchost působil celkem chaoticky, byl psán česky a anglicky, různé sekce nebyly příliš dobře odděleny… ale vzhledem k tomu, že jsem hledala pouze burgery, tak jsem to byla ochotna překousnout.

Jídlo

- Původně jsem si plánoval si dát nějaký superklasický bacon cheeseburger, ale v nabídce takový není. Nejpodobnější je ten hamburger, který jsem měl minule, dokonce ani nebyl problém si ho dát bez vajíčka, ale nakonec jsem si dal hamburger Night Rider, hamburger s houskou z těsta s černým potravinářským barvivem. Chuť byla dobrá, mírně nasládlá. Pak jsem se ještě dojedl hranolky s domácí cibulovou majonézou. Hranolky byly taky domácí, což bohužel většinou znamená, že jsou měkkné. Cibulová majonéza byla výborná.
kamarádka - Přišla jsem nalákaná na nejlepší burgery z Burgerfestu 2013. Dala jsem si „cheeky cheese“ (nejvíce mi připomínal mou milovanou klasiku, která ale na lístku nebyla) s dvěma druhy sýru (čedar a ementál), salátem, rajčetem, okurkou a smaženými cibulovými kroužky, které bych si příště nechala vyměnit za syrovou cibuli raději. Na mé přání mi wasabi majonézu vyměnili za něco, čemu říkala slečna servírka francouzská majonéza, která byla jen lehce pikantní, a tudíž mi vyhovovala. Burger byl obrovský a s obří porcí hranolků a poctivou dávkou cibulové majonézy jsem ho ani celý nedojedla a hostitel mě musel zachránit. Nejvíce spokojená jsem byla s masem ukázkově medium propečeným a s dvojitou dávkou sýra, který byl na mase krásně připečený. Jinak houska nebyla nic neobvyklého, chutná byla a je nutno dodat, že držela konzistenci, což je vždy velké plus. Hranolky mi příliš v paměti neutkvěly, byly domácí, dobře propečené, ale nic speciálního.

Výkon-cena

- Hamburger s hranolkama a dobrou originální omáčkou za nějaké necelé dvě stovky je běžná pražská cena a vzhledem k tomu, že mi hamburer chutnal, připadá mi cena úplně v pořádku.
kamarádka - Poměr výkon cena je s ohledem na místo skvělý. Velký burger s velkou porcí hranolků za 190,- je slušná cena a třetinka coly za 39,- je také přijatelná cena. Z tohoto hlediska mohu jen doporučit, když chce člověk zajít na kvalitní burger a ochutnat i některé nezvyklé, ale podle mě dobře fungující variace.

Závěr

I napodruhé spokojenost, restauraci doporučuji.

Klady
+ Dobré jídlo

Zápory
- žádné


La Vida - Ostrava

La Vida

Návštěva 17. 2. 2014
Prodal jsem jeden velmi drahý počítač a nechtěl jsem ho svěřit přepravní službě, tak jsem si udělal na otočku celodenní výlet k Ostravě. Abych se po cestě nenudil, jela se mnou kamarádka. A bylo třeba se někde naobědvat. Původně jsem měl vybranou jinou restauraci, ale při zjišťování podrobností kamarádka zjistila, že podzim/zima mají otevřeno až od 17:00. Kamarádka tedy vybrala 77. restauraci z Maurerova výběru grand-restaurant, La Vida, a vypravili jsme se tam.

Prostředí

- Restaurace se nachází v nízké budově uprostřed sídliště. U restaurace je dost parkovacích míst a kolem poledne nebyl problém ani zaparkovat v ulici. Do budovy jsem viděl dva vchody, jeden do nějakého casina a druhý do naší restaurace. Uvnitř je restaurace hodně pěkná, klidně bych řekl, že na stejné top úrovni jako Imperial, jen Imperial má prvorepublikový styl, zatímco La Vida je zcela moderní. Restauraci charakterizuje ladění do tmavého dřeva a zaujaly mne například dlaždičky na zemi, na kterých byste na první pohled nepoznali, že se také nejedná o dřevo.
kamarádka - kjhkj

Obsluha

- Obsluha byla jedním slovem dokonalá. Většinu času nás obsluhovala jedna servírka, hotová jídla nám pak přinesl číšník. Opravdu si nepotrpím na obsluhování zprava, ale byla to jedna z věcí, které jsem si všiml, že ji striktně dodržují.
kamarádka - kjhkj

Jídelní lístek

- Snad na celém Ostravsku je moderní pojem "business lunch menu", neboli prostě polední menu. Když jsme přišli, bylo nám nabídnuto pouze toto polední menu a na dotaz jsme dostali i stálé menu. Abych pravdu řekl, tak si vzhled jídelních lístků přesně nepamatuju. Polední menu bylo tuším jen na vytištěném papíře, možná v nějakých deskách. Stálé menu bylo běžné rozkládací v tvrdých deskách.
kamarádka - kjhkj

Jídlo

- Chtěl jsem si dát kachnu, ale bál jsem se, že bych po ní při řízení usnul, tak jsem si dal lasagne a kachny jsem ochutnal od kamarádky.
Jako bezplatný předkrm jsme dostali domácí chleba s drůbeží paštikou. Konečně byl krajíců chleba počet dělitelný počtem lidí u stolu. A navíc i chleba i paštika byly skutečně výborné.
Lasagne vypadaly, že nemají bešamel a také neměly horní patro zapečené sýrem, jen po stranách talíře byla trocha strouhaného parmezánu. Byly to prostě těstoviny alla bolognese tvaru lasagní. Na lasagních leželo větší množství lístků rukoly, které mne rušily, tak jsem je odložil stranou a nejedl.
Kachny jsem ochutnal jen kousek, tak zhodnotím spíš pohled do talíře. Kachna byla servírovaná s knedlíky a lokšemi (takové bramborové placičky). Na první pohled vypadala kachna míň mastná než normálně. Údajně byly lokše dost mastné, takže se to vyrovnalo. I na kachně ležel nějaký zelený list.
K pití jsme si dali domácí ledový čaj, protože měl nejrozumnější poměr cena-objem v nabídce. Neoslnil mne, ale špatný nebyl.
kamarádka - kjhkj

Výkon-cena

- Litrový domácí ledový čaj za 95Kč je spíš drahý. Kachna za 169Kč je úplně v pohodě. Ale nechápu, proč jsou lasagne dražší (179Kč). Když kouknu do ceníku, tak je většina jídel dražší, takže by mi dávalo větší smysl, kdyby kachna byla za 189Kč. Celkově jsem platil nějakých 460Kč, což není úplně málo, ale předkrm byl výborný a všechny ostatní okolnosti byly také pozitivní, takže si vůbec nestěžuju.
kamarádka - kjhkj

Závěr

Byl jsem v Ostravě poprvé v životě a hned jsme trefili do dobré restaurace. La Vida doporučuji.

Klady
+ dokonalá obsluha
+ parádní prostředí

Zápory
- žádné


Mlýnský domov - Jinočany

stránky

Co očekávám před návštěvou

Restaurace Mlýnský domov je známá z první série pořadu "Ano, šéfe!". Díl nejdřív začal tím, že majitelé Zdénovi vysvětlovali, že prostě u nich kuchař musí knedlíky kupovat v obchodě a udělat vývar z prášku. To jsem si říkal, že snad ani není možné. Během dílu jim pak vyčítal nicneříkající názvy typu "Babiččin kapsář". Na konci dílu dostal dobrá hlavní jídla, tak jim doporučení dal.
Na nějakou čtvrtou sérii testu restaurací jsem uvažoval, že se podívám do oceněných restaurací v "Ano, šéfe!", které jsou v Praze nebo blízko a i o Mlýnském domově jsem uvažoval. Tehdy jsem ale při průzkumu našel nějaké zkušenosti lidí, kteří říkali, že žádná pecka a především obsluha nic moc. Nakonec jsem tam tedy nešel.
A nyní jsem se tam dostal s rodinou, protože rodiče říkali, že tam byli a byli velmi spokojení.

Stránky

Dobrá zpráva je, že když na Googlu hledáte "Mlýnský domov", je hned prvním výsledkem stránka týkající se této restaurace. Bohužel se jedná o neintuitivní obrázkový rozcestník, který je navíc graficky totálně hnusný. Na této stránce není adresa restaurace, takže bez dalšího kliknutí ještě nevíte, že jste na správné stopě. Dole na stránce je sice řádek s informací o "Ano, šéfe!", nicméně proklik nefunguje, protože vede na nějaké zrušené stránky. Přitom jsem video i informace na stránkách TV Prima bez problémů na internetu našel, takže se rozhodně jedná o nezájem o udržení vlastních stránek aktuálních ze strany Mlýnského domova. Nebudu se bavit o jiných stránkách z rozcestníku než o restauraci samotné. Kliknutí na ceduli restaurace vás dostane na doménu svatbyahostiny.cz, což je podle mne úplná blbost, když o restauraci ví lidi z "Ano, šéfe!", kde vystupuje pod názvem Mlýnský domov. Stránky jsou na úrovni tak roku 2000 a i já bych takové dokázal napsat (neboli jsou velmi špatné). Kromě toho stránky obsahují asi 15 různých druhů písma, lišící se fontem, velikostí, barvou, tučností, což je totální amatérismus. Nechápu, jak se pod to může R. Kahounová podepsat, že je zodpovědná za design.

Prostředí

Návštěva 9. 7. 2014
Restaurace je celkem nenápadná, mnohokrát jsem kolem ní jel na kole a nikdy jsem si jí v zatáčce ani nevšiml. Parkování je možné na náměstí pár metrů vedle restaurace, ale míst je jen pár, určitě neodpovídají dost velké kapacitě restaurace (údajně 110 osob). Po vstupu se dostanete do hlavní místnosti restaurace, která je kromě obvodových zdí celá dřevěná, i na stropě, tu a tam je vidět dekorace s mlýnskou tématikou (údajně přivezené ze skutečného starého mlýna). Po levici je průchod na prosklenou verandu s velkým krbem na grilování a další místa jsou i úplně venku ve dvoře. Na verandě je vzduch trochu zakouřený od toho krbu, bylo to rušivé, ale tolerovatelné. U stolu, kam jsme si nejdřív sedli, jsme měli reproduktor přímo nad hlavou, tak jsme se přesadili do hlavní místnosti. Přestože jsme přišli relativně v době oběda (kolem 13:00), byli v restauraci kromě nás hosti jen u jednoho stolu.

Jídelní lístek

Jídelní lístek byl klasický listovací v tlustších deskách. Protože jsem měl jídlo vybrané už předem z internetu, moc jsem ho nestudoval. Když teď koukám na stránky, koukám, že je plný blbostí jako caprese, parmská šunka, jemné uzené chobotničky. Přesně tohle je důvod, proč si prakticky nikdy předkrmy nedávám, tyto předkrmy dle mého názoru do restaurace na české vesnici nepatří a nevěřím, že by je udělali dobře. Dále bohužel na jídeláku zůstaly snad všechny názvy jídel typu "Princezna ze Mlejna", "Co nechala myš", "Z babiččina kapsáře", "Vodník", "Zvědavý biftek", "Stárkova bomba", "Mňamina", "Mlynářčina chlouba" nebo "Chuťovka", nesnáším, když nevím, co si pod názvem představit.

Jídlo

Objednali jsme si čtyři hlavní jídla a dvě polévky.
Taky jsme dostali maličký předkrm v podobě čtyř krajíčků tuším pizza chleba. K němu byla malá mistička bylinkového másla, které ovšem bylo vytažené z lednice, takže úplně studené a naprosto neroztíratelné.

Polévky byly dost rychle. Dršťková byla slušná, radši bych uvnitř měl i nějaké větší objekty, brambory nebo větší dršťky. Vývar jsem neochutnával, protože v něm taky nebylo dost objektů. Jsem zastánce jídel, ze kterých se člověk nají, takže vývary dělám tak husté, že v nich je víc objektů než vody.

Na hlavní jídlo jsme pak čekali dost dlouho (byli jsme v restauraci prakticky sami, představte si čekání se 110 hosty). Jako hlavní jídlo jsem si dal špíz a jako přílohu fazolky se slaninou. Rodiče si oba dali lososa s pepřovou omáčkou, tuto kombinaci jsem neochutnal. Bratr měl pizzu, klasika šunka, žampiony, ovšem neobvyklý pro mne byl smetanový základ. Pizza byla dobrá. Ani si nepamatuju, jaký na ní byl sýr.
Můj špíz byl hodně velký, bylo na něm kuřecí maso, vepřové, anglická slanina a jeden velký kus hovězího. Ze zeleniny tam byla především červená paprika a méně cibule. Osobně by mi stačila jen cibule. Celkově bylo maso velmi dobré, překvapivě za nejslabší považuji ten velký kus hovězího, měli ho aspoň rozdělit na dva menší kusy. Fazolky se slaninou byly velmi dobré.

Dosud tedy bylo vše dobré, ovšem dezerty byly vysloveně průser. Objednali jsme tiramisu a byla nám doporučena "Mlynářčina chlouba". Tiramisu ovšem přišlo zmrzlé, že na něm byly ledové krystalky, jen tak tak se dalo porcovat lžičkou. Mlynářčina chlouba místo "smažené meruňky se zmrzlinou ve vanilkovém krému, s jahodovými srdíčky" byly zmrzlé meruňky ve smaženém těstíčku, jahody jsem nezaznamenal, takže vanilkový krém byl asi to jediné, co bylo správně. Z obou dezertů jsme byli rozčarováni, tak jsme se servírky zeptali, jestli to takhle má vypadat.

Obsluha

Servírka na pár minut zmizela směr kuchyň a pak se vrátila s vysvětlením. Tiramisu je prý v pořádku, protože výrobce, od kterého ho kupují, jim ho dodává mražené. WTF? Tak proč nepodávají hranolky taky mražené? Dělá to na mne dojem, že snad žádný člověk v celém podniku nikdy tiramisu neměl. O kvalitě tiramisu se ani nebavím, továrna. A jejich "Chlouba", která nám byla doporučena, a co si vzpomínám, ani neodpovídala popisu? "Je kuchařské umění to naservírovat takhle zmražené." Problém ale byl v tom, že zmražené byly právě meruňky, které zmražené rozhodně být nemají.
V restauraci jsme postupně viděli asi všechnu obsluhu, která byla ve videu, tedy majitele, majitelku i ve videu příšerného číšníka. Číšník se o nás staral jen zezačátku, byl v pohodě.
Zato servírka se vyznamenala jednak kouskem s dezerty a pak taky, když jsme jí řekli, že zbytek pizzy budeme chtít zabalit. Bratr ji ještě jedl a ona nad ním stála a pořád natahovala ruce, že mu talíř odnese.

Dodatek prostředí

Říká se, že podle záchodu poznáte úroveň restaurace. Tuhle restauraci bych podle záchodu neuvažoval navštívit. Mají jen jeden unisex záchod na celý podnik (opět si nechci představit situaci, kdy by měli podnik plný 110 lidmi), záchod má klíč, který je na řetězu, aby ho někdo neukradl (nevím kolik stojí takové to kování s nevyndavatelným zamykacím čudlíkem, ale bude to jen pár stovek). Další věc je, že když se jim někdo uvnitř zamkne, nedostanou ho ven bez vyražení dveří. Místnost je velká, takže by rekonstrukcí bez problémů bylo možné dosáhnout dvou záchodů. Uvnitř mají fotobuňku, takže když vám to déle trvá, zhasnou vám. Vedle umyvadla měli poskládané nějaké ubrusy, netuším proč v prostoru pro zákazníky. A zážitek ukončil papír na usušení rukou, který sice v zásobníku byl, ale zapadlý tak, že ho nebylo možné utrhnout.

Výkon-cena

Polévka 35Kč pohoda. Losos cca 200Kč mi na vesnici připadá moc, navíc přílohy jsou účtované zvlášť (bramborové za 32Kč, fazolky 49Kč). Pizza byla za 117Kč, to je paráda. Špíz 182Kč mi na vesnici pořád připadá dražší, ale masa bylo fakt hodně. Že furt říkám vesnice... Nemám nic proti vesnici, když tam je parádní podnik plný hostů (Na Pekárně, U Štěpána), ale když v době oběda v restauraci kromě vás jsou jen čtyři další lidé, je to jen obyčejná vesnická restaurace. Dezerty, se kterými jsme byli nespokojení, stály 75Kč za Chloubu a 69Kč za tiramisu. Bylo by lepší, kdyby dezerty neměli vůbec, než nabízet tohle.

Závěr

Polévka i hlavní jídlo mi chutnaly. Ceny některých jídel mi přišly vysoké, ale jídla bylo hodně. Kdyby to byla klasická vesnická restaurace, kde by měli prvotřídní hotovky za 120Kč, klidně bych se tam někdy při cestě na kole stavil, ale s jídly s přílohou za 200-250Kč to je na vesnici jen pro cílené "půjdeme do restaurace". Záchod měl špatný koncept a obsluha byla podprůměrná.

Klady
+ dobré hlavní jídlo

Zápory
- katastrofální dezerty
- špatná obsluha
- horší poměr cena-výkon
- záchod


Tom's Burger - Praha

stránky

Návštěva 29. 4. 2014
Předem musím upozornit, že tento text píšu s tříměsíčním zpožděním, takže mé vzpomínky jsou už jen matné.
Do tom's Burgeru jsme se dostali tak, že na mne někde na internetu vykoukla nějaká slevová akce - dva hamburgery za cenu jednoho. A dva 200g hamburgery (s rozumnými přísadami!) za 150Kč (tedy 75Kč za kus) byly zajímavá nabídka, takže jsme se tam vypravili.

Prostředí

- Restaurace se nachází v Hybernské ulici, tedy hned vedle Masarykova nádraží. Oblast kolem Masarykova nádraží mi připadá celkem ošklivá, takže v tom si mne nezískali, ale na druhou stranu to je mezi mnoha podstatnými body zájmů (dvě nádraží, Václavák, Florenc, náměstí Republiky). Když jsem se teď koukal na Street view, tak tam jsou ještě fotky bez této restaurace (místo ní je tam zavřené řeznictví a obuv). Vzhledem k tomu, že toto je druhá pobočka Tom's Burgeru, nejspíš se jim daří. Uvnitř to bylo čisté, jen mi nevyhovovalo, že "kuchyně" byla od míst pro sezení oddělena jen barem. Taky mám velmi matné vzpomínky, že židle nebo stoly mi nevyhovovaly.

Obsluha

- Přišli jsme, objednali naše dva 200g hamburgery, jedny hranolky a nějaké pití a pak jsme čekali, pak přišel někdo další (evidentně také se slevou), pak jsme zase čekali, pak přinesli jídlo jemu (dva hamburgery), pak jsme zase čekali a teprve pak za námi servírka přišla, že nějak hamburgery popletli a že naše ještě nejsou a že nám na omluvu dají 300g verze. Zvětšení jako omluva bylo příjemné, ale stejně mi přijde divné, že to zjistili tak pozdě.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek měli barevný na voskovaném papíře, přehnutý na tři části. Zajímavé bylo, že naše hamburgery v něm neměli. Naše hamburgery totiž byly údajně novinka a měli je napsané jen křídou na tabulích a stěnách. Zajímavé je, že i teď po třech měsících jsou na internetu uvedené jako novinka.

Jídlo

- Naše sleva platila na dva modely 200g Bacon burger (zel. obloha, kečup, čedar, slanina, majonéza) a 200g Cheese burger (zel. obloha, kečup, čedar, smažená cibulka, majonéza). Je nad slunce jasné, že jsme si objednali minimálně jeden Bacon burger a ten druhý byl buď tak Bacon burger nebo Cheese burger. K tomu jsme si dali jedny hranolky s domácí majonézou a nějaké pití. Hranolky si už přesně nepamatuju, ale podle fotky to vypadá, že byly klasické a dobré.
Jak už jsem psal výše, naše hamburgery se nějak pomotaly a dostali jsme místo nich 300g Big Country (obloha, kečup, grilovaná zelenina [cuketa, lilek, paprika], anglická slanina, čedar, smažená cibulka) a 300g Big Boy (obloha, BBQ omáčka, karamelizovaná cibulka, čedar, grilované rajče). Když se podíváme na fotky, zjistíme, že si k srdci vzali Zdénovu poučku, že maso se nikdy nesmí schovat do housky. Chuť už si moc nepamatuju, jen mi zeleninový Big Boy připadal opravdu hodně zeleninový.

Výkon-cena

- Dobrý 300g hamburger za 75Kč v centru Prahy? Pecka! Bez slevy a pomotaných hamburgerů by to bylo 150Kč za 200g, což je pořád přijatelné. Hranolky 200g za 30Kč paráda, domácí tatarka za 10Kč taky. Pití mají taky dost výhodné kolem 30Kč za třetinku v plechovce nebo půllitr točený.

Závěr

Přestože jsem nedostal hamburger, který jsem chtěl, byl jsem spokojený. Doporučuji

Klady
+ dobrý poměr cena/výkon

Zápory
- popletená objednávka


Hadog - Písek

stránky

Stránky

- Stránky mají přehledné a obsahují dostupně umístěné nejdůležitější informace jako adresu, kontakt i nabídku (včetně parádních fotek). Vytkl bych asi 10 variací písma, ale vem to čert, když najdete vše, co potřebujete.

Prostředí

Návštěva 28. 8. 2014
Kamarád mi jednoho dne poslal odkaz na nějaký článek, který shrnoval anketu o nejoblíbenější burgrárnu a v TOP5 se umístil Hadog, o kterém jsem dosud vůbec neslyšel (asi taky proto, že mají pobočku jen v Českých Budějicích a Písku). Následující den jsem shodou okolností do Písku jel, tak jsem se do Hadogu prostě musel podívat.
Restaurace je v Heydukově ulici, kterou dobře znám, protože jsem tam jezdíval za prarodiči. Musíte zajít na dvorek, který je používán jako malá zahrádka s asi čtyřmi stoly a pak už jste uvnitř, kde je tak 8 menších stolů. Interiér se mi zdál tmavší. Překvapilo mne, že v době večeře v 19:00 uvnitř nikdo nebyl (ani obsluha) a na zahrádce byl jeden stůl s asi 6 hosty. Sedli jsme si ven

Obsluha

- Po asi půl minutě se objevila servírka, a protože jsme spěchali zpátky do Prahy, objednal jsem a rovnou zaplatil.

Jídelní lístek

- Na stole byl zalaminovaný jídelák formátu asi A5, z jedné strany byla nabídka hamburgerů, z druhé strany takové povídání o jejich filozofii čerstvých surovin a postup správného jezení hamburgeru. Oboje bylo dost trapné (asi tak trapné jako můj článek Jak správně chodit) a navíc tam měli nasekáno hrozně moc hrubek.

Jídlo

- Dal jsem si jejich Ohio Burger v kalibru 200g (nabízí i 130g verzi), který jako by Infarkt burgeru z Black Dogů z oka vypadl. Měl luxusní housku a i celý vnitřek byl úplně v pořádku. Nebylo mu co vytknout, jen mi jako vždy připadalo přebytečné guacamole (obecně avokádo neuznávám).

Výkon-cena

- Hamburger v 200g variantě stál 140Kč. V Praze cena parádní, mimo Prahu cena, se kterou nemám žádný problém.

Závěr

Prostředí mne asi hlavně kvůli mrtvosti v době večeře moc nepřesvědčilo. Na druhou stranu hamburger byl prvotřídní. Můžu doporučit.

Klady
+ dobrý hamburger
+ dobrý poměr cena-výkon

Zápory
- žádné


Lavička - Praha

stránky

Stránky

- První bod mají za to, že když jsem do googlu napsal "Lavička", byla restaurace prvním výsledkem. Stránky samotné vypadají moderně, nejspíš zaměřené na dotyková zařízení. Za nepraktické považuji, že skoro celou stránku pokrývají fotky. Kontakt, rezervace, adresa i jídelní lístek jsou dobře dostupné, takže bez problémů.

Prostředí

Návštěva 19. 10. 2014
Restaurace se nachází na Žižkově blízko tramvajové zastávky Lipanská. Uvnitř mi prostředí připadalo silně pizzerioidní, což se mi líbí. Restaurace je velká, v přední části jsou stolky, v zadní části jsou stolky včetně trochu odděleného místa na pódiíčku, dále jsou ještě místa na zahrádce a dále jsou nějaká místa v suterénu.

Obsluha

- Moc si nepamatuju, žádný problém.

Jídelní lístek

- Klasické tvrdé desky obsahující igelitové stránky obsahující zasunuté papírové listy. Protože jsem měl vybráno už z internetu, jídelák jsem kromě focení ani neotevřel, takže si neuvědomuji nějaké ty vtipy, co teď vidím na fotce.

Jídlo

- Když už srovnávám hamburgery, dal jsem si ho i tady, tentokrát s popisem "Domácí cheeseburger s opečenou slaninou, smaženými cibulovými kroužky, salátkem coleslaw a steakovými hranolky". Na hranatém talíři přišel hamburger propíchnutý špejlí, na špejli byly dva obalované cibulové kroužky a napíchnutá okurka, vedle byla notná porce tlustých hranolků a mistička coleslawu.
Coleslaw byl po chuti dobrý, ale jeho omáčka byla opravdu hodně hutná, potřebovala by naředit. Dále mi na něm nesedělo, že se jednalo o opravdu velké kousky zeleniny, jakoby se s ním kuchař nechtěl moc zdržovat. Hranolky byly téměř jistě kupované, nic proti tomu, byly v pohodě, i když bych si je sám udělal ještě křupavější.
A teď k hamburgeru: plátek okurky na špejli je blbost, dva cibulové kroužky mimo hamburger je blbost, mají být uvnitř, když už. Z venku jsem si všimnul plátku světlého málo roztaveného sýra. Asi se jednalo o nějaký eidam, chuť neměl žádnou a po ukousnutí se hrozně nepříjemně táhnul. Prostě nevhodný sýr do hamburgeru. Slanina byla uřízlá na tlusté plátky a jen málo osmažená, její chuť tedy nebyla nic moc. Připomnělo mi to lenost s coleslawem. Nakonec ještě musím zmínit spodní patro z mých neoblíbených kyselých okurek, kterých bylo nadprůměrné množství. Ale abych nebyl jen negativní, musím pochválit slušnou housku a dobrou celkovou chuť hamburgeru.

Výkon-cena

- Hamburger stojí 185Kč, což je spíš vyšší cena. Za tuto cenu můžete v Praze pořídit lepší.

Závěr

Restaurace je pěkná, rodiče byli s jejich jídlem spokojení, ale v mém přehledu už se hamburger řadí do spodní třetiny. I přesto bych se nebál restauraci navštívit znovu.

Klady
+ pěkné prostřední

Zápory
- horší hamburger


Chcete být víc v obraze? Sledujte X-COMputers.eu na Facebooku nebo Twitteru.