Restaurace - testy a srovnání, 6. série

Jídlo

19. 11. 2013

A máme tu další řadu testu restaurací. Tentokrát vyzkoušíme větší množství restaurací na doporučení kamarádů.

Úvod

Co jsou to testy restaurací? Já to platím, zvaní mi nejpozději následující pracovní den pošlou své písemné shrnutí.
Ze standardních testů restaurací už za sebou máme první, druhou, čtvrtou a pátou sérii.

Co za restaurace nás čeká tentokrát?
- Pasta Krusta - těstoviny
- Fiaskoburger - hamburger
- Galerie Kladno - uvidíme
- Zephyr - hamburger
- divoká karta - 500 Restaurant - hamburger
- Trattoria - těstoviny
- Villa St. Tropez - uvidíme
- Bejzment - hamburger
- shrnutí - shrnutí páté série


Pasta Krusta - těstoviny

Pasta Fresca

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Tuším, že o této restauraci jsem se dozvěděl z nějakého článku o kvalitních fastfoodech. Skutečně jsem se z nějakých článků dozvěděl, že si čerstvě připravené těstoviny musíte s tácem vyzvednout sami u pultu.
Stránky mají na můj vkus trochu těžkopádnější ovládání, protože zobrazují vždy jen jednu věc a také protože některé ovládací prvky jsou v italštině.
Carbonary dělají pěkně správně bez smetany a už se na ně moc těším. Cena 132Kč za hlavní jídlo na místě dvě minuty pěšky od Václaváku je super.

Prostředí

- Návštěva 3. 12. 2013.
Pasta Krusta se nachází ve Vodičkově ulici blízko knihovny ve Školské a hned vedle prvního McDonaldu v ČR. Restauraci jsme navštívili v pozdní odpoledne, takže ještě byla prázdná a kromě nás tam byli asi jen dva nebo tři hosti, kteří vypadali, že si tak pomalu pracují jako v kavárně. Po vstupu dovnitř před vámi je pult s obsluhou a stěna s připravenými druhy těstovin, napravo je stěna s nabídkou a nalevo jsou schůdky do patra. Skutečně tam jídlo probíhá tak, že nejdřív dole objednáte a zaplatíte, pak se jdete usadit a pak vás zavolají, že si pro jídlo máte přijít. Příbory si také berete dole, nahoře jsou pak stojany na použité nádobí jako ve fast foodech. Ke každému stolku patří stojánek s olejem a octem. Zvláštní je sezení, jelikož se jedná o dost vysoké stoličky, které na první pohled vypadají vratce, při jídle ale žádný problém nezpůsobovaly.
kamarádka - Jde o lepší fastfoodovou restauraci - dělají si domácí těstoviny a vaří z kvalitních surovin. Dole je pult s kasou a menší samoobslužné ledničky. Objednali jsme si a šli si sednout nahoru do patra. Obecně prostředí vkusné a příjemné, na každém stole je květináč s bazalkou.

Obsluha

- Vzhledem k tomu, že jsme v Pasta Krusta ještě nikdy nebyli, chtěl jsem se nejdřív rozkoukat nebo bych čekal, že se nás obsluha zeptá, co bychom si dali. Obsluhující na nás ale rovnou vypálil, že by nám doporučil těstoviny se špenátem a kuřetem. Na to jsem mu řekl, že si vybereme. Dohodli jsme se tedy s kamarádkou, kdo si co dáme k jídlu. A začali jsme vymýšlet pití. Obsluhující se nás během toho dvakrát znovu zeptal, co si dáme k pití, jako bychom zdržovali, přičemž za námi ve frontě nikdo nebyl. To mi bylo hodně nepříjemné.
kamarádka - Samoobslužná restaurace..., člověk za barem extra ochotný nebyl, na to, že jsme tam byli téměř sami, se mohl snažit víc - klidně nám třeba jídlo donést.

Jídelní lístek

- Přišel jsem už rozhodnutý, vše jsem si vybral předem na internetu, takže jsem ani nekoukal, jaký lístek měli. Tuším, že se jednalo jen o tu tabuli po pravici ve spodním patře u vstupu. Zajímavé je, že v nabídce nemají colu a ostatní bublinkaté sladké vody, ze studeného nealka nabízí minerálku a džus.
kamarádka - Jídlo bylo vypsané na tabuli u pultu. Mají hlavně těstoviny, saláty. Domácí čaje a limonády. Nestihla jsem moc zkoumat.

Jídlo

- Vybral jsem si špagety alla carbonara (jak jinak, dělám srovnávací testy hamburgerů a carbonar) a kamarádka špageti aglio olio. Aglio olio je asi nejjednodušší recept s česnekem a olivovým olejem, alla carbonara jsou zase se žloutkem, parmezánem (alternativně pecorinem) a pancettou (slanina).
Rozhodně nejzajímavější z celého jídla byly domácí čtyřhranné špagety, které byly tlustší než běžné kupované kulaté a byly také výrazně hutnější a pevnější na zkus. Celkově byly od těch kupovaných tak odlišné, že si z nich odnáším dojem jako z úplně jiného jídla.
Kamarádčiny aglio olio byly ze své podstaty velmi jednoduché, jsem zvyklejší na česnek smažený do mírně křupava, tento byl osmažený jen do změknutí.
Mé carbonary byly méně intenzivní, než si je dělám sám. Byly dobré, tuším poprvé v rámci testu restaurací jsem je měl bez smetany. Ale zase tam dali česnek. Nechápu, proč to udělali, když ani na stránkách ho nemají uvedený, hodně změnil chuť.
Přišel jsem do restaurace vysloveně hladový a odcházel jsem ne úplně sytý, nicméně myslím, že běžně hladovému člověku by porce stačila.
kamarádka - Dala jsem si spaghetti aglio olio. Domácí špagety byly dobré, pevná nelepivá konzistence, dobře se jedly. Ale jinak jsem byla mírně zklamaná, mám pocit, že je dělám lepší... Za mě málo parmezánu, ale možná to takhle má být. Měla jsem pocit, že jím jen špagety s olejem. Druhé jídlo, alla carbonara, mi chutnalo standardně.

Výkon-cena

- Aglio olio stály 124Kč, carbonary stály 142Kč (všimněte si zdražení o desetikorunu za pár měsíců od napsání úvodu). Když uvážím, že jsme byli dvě minuty pěšky od Václaváku, je to velmi dobrá cena za hlavní jídlo. Pití jsem neměl, ale dle ceníku stojí půllitr minerálky 28Kč, což je v restauraci parádní cena. Celkem jsem za dva lidi zaplatil 270Kč.
kamarádka - Aglio olio za 124 Kč v pohodě. Ale na polední menu za 178 Kč bych tam asi nešla. A určitě by se do mě vešla i větší porce.

Závěr

O restauraci Pasta Krusta jsem se dozvěděl jako o kvalitním fast foodu a musím říct, že s tímto označením souhlasím. Jídlo bylo opravdu dost rychlé (jednotky minut). Jídlo bylo dobré, ale jeho chuť na mne nezanechala takový dojem, abych na něj dlouho vzpomínal, byl to slušný průměr. Zato na jejich domácí špagety vzpomínat budu, takové jsem ještě nikdy neměl. Pokud se pohybujete kolem Václaváku a dostali jste hlad na něco pořádného za rozumnou cenu, můžete se s klidem stavit.

Klady
+ nejlepší špagety

Zápory
- nedočkavá obsluha


Fiaskoburger - hamburger

Fiaskoburger

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


O Fiaskoburgeru jsem se dozvěděl proklikem na nějakou reklamu dovážkové služby na facebooku.
Stránky mají trochu zvláštní strukturu, protože jsou evidentně primárně zaměřené na dovážku jídla k zákazníkům. Dokonce jsem si byl tak nejistý, že jsem se musel podívat na street view, jestli na udávané adrese skutečně existuje restaurace, nebo jestli se jedná jen o nějakou nepřístupnou kuchyni. Jedná se o restauraci (z venku tedy moc pěkná není). Graficky se mi stránky velmi líbí především z důvodu, že mají u všech jídel krásné prezentační fotky. Jako mínus zase musím zmínit změny fontu ve slovech, kde se objevuje háček nad písmeny. To mne bije do očí a nechápu, jak to můžou svým tvůrcům stránek tolerovat. Mají prostě všude použít font, který kompletní českou diakritiku umí.
Líbí se mi, že nabízí burgery kromě gramáže 125g i v gramáži 250g, kterou považuji za ideální. Ceny mají příjemné - 125g kolem 80Kč a 250g kousky kolem 120Kč, takže jedny z nejnižších cen hamburgerů, co jsem doposud testoval. Ale myslím, že když hamburgery budou vypadat tak, jak jsou nafocené, budu spokojený.

Předem se musím omluvit za obsenci fotky. Mobil se rozhodl, že fotky neuloží a ani mne na to neupozorní.

Prostředí

- Návštěva 9. 12. 2013.
Restaurace se nachází pár minut pěšky od I. P. Pavlova. Původně ze street view jsem se celkem bál, ale nakonec restaurace z venku vypadá přijatelně (podprůměrně) a uvnitř už bylo prostředí slušné (průměrné). Stěna, na kterou jsem se díval, byla umě pomalovaná. Podnik obsahuje tak 10 až 15 stolků pro dvě osoby, některé jsou sražené k sobě, takže tvoří prostor pro více osob.
kamarádka - Na hlavní ulici, hned vedle tramvaje, vlez po schodech dolů (to nikdy nemám ráda), tedy pod úrovní, malý prostor s obsazeným jen jedním stolkem (to je vždy alarmující), jinak nic moc, spíš větší tma a časem mi začala být i trochu zima. Okurka na zemi, zřejmě vypadlá z burgeru předchozího strávníka, mi příliš nedodala, a jakýsi automat na Tacos, které tam zřejmě už nějaký ten pátek byly, také ne.

Obsluha

- Obsluha byla opravdu špatná. Když jsme přišli, byli tam kromě nás jen dva hosti u jednoho stolu a i přesto servírce trvalo několik minut, než přišla a přijala objednávku. Jídlo přišlo přijatelně rychle, během jídla jsme byli ještě jednou dotázáni, jestli nám něco nechybí. Potud přijatelné až dobré. Problém nastal ve chvíli, kdy kamarádka měla skoro dojedeno, odnesli talíř jen mně a pak jsme čekali nepřeháním 25 minut, až servírka přijde odnést její talíř. Toho jsme se nedočkali, protože dvě servírky si tam řešily nějaké účetnictví a nás si vůbec nevšímaly. Došel jsem tedy na bar zaplatit sám a pak jsme odešli. Schválně jsem zase nezdravil, abych zjistil, jestli nás pozdraví sami (to se mimochodem stane běžnou součástí testů restaurací). Kamarádka je pozdravila, ale ani přesto nás servírky nepozdravily zpět.
kamarádka - Tak tady jsem tak trošku tušila nějaký průšvih už od začátku, ale ve snaze přistupovat ke slečně servírce bez předsudků, jsem neodsuzovala hned, nicméně slečna mé obavy potvrdila ve chvíli, kdy nás navštívila, aby odnesla hostitelův talíř a sklenici (já měla poslední sousto a poslední lok) a pak už nepřišla… Abychom mohli zaplatit, tak jsme se po půl hodině (!!) museli sami zvednout a jít na bar, kde slečna servírka něco řešila s kolegyní. Nutno dodat, že podnik byl v tu dobu už úplně prázdný. No nevím, být majitel této restaurace, tak jsem ze slečny trochu zoufalá.

Jídelní lístek

- Jedná se o list papíru s celkem dobrou barevnou grafickou úpravou a pár fotkami zalaminový v pevném plastu jako jídelní lístek. Nápojový lístek byl v takovém tom běžném plastovém stojánku a byl hůř čitelný. Tuším, že nějaké modré písmo bylo na černém podkladu nebo něco podobně nekontrastního.
kamarádka - Jednoduchý jeden list papíru z obou stran, zalaminovaný. Přehledné a tak nějak to zapadalo do celého dojmu, který tento podnik vytvářel.

Jídlo

- Potěšili mne, protože nabízí točenou malinovku, tak jsem si jí dal půllitr. U burgerů nabízí dva kalibry masa - dámských 125g a pánských 250g (protože kamarádka už je pokročilá burgrařka, zvolila správně větší kalibr) a několik variant jejich náplní. Oba jsme zvolili Megaburger, tedy klasiku v podobě sýra, slaniny, rajčete, okurky, salátu a netradičně pak nějakého jejich dresingu místo majonézy. Celkově mi hamburger připadal jako mírně podprůměrný. Velikost byla dobrá, houska byla dobrá, maso bylo slušné (na můj vkus podezřele pevné), slanina a sýr mohly být intenzivnější, dresing přinášel zcela jinou chuť proti té, na kterou jsem zvyklý. Problém jsem měl s celkovým dojmem, který mi připadal dost slaný nebo spíš dost kyselý, za což asi mohl právě dresing.
kamarádka - Vybrali jsme si oba burger, který vypadal nejvíc klasicky ze všech možných. Byl servírován ve veliké housce, která byla moc dobrá, troufám si říct, že asi to nejlepší na celém jídle. Do housky byl zapíchnut nůž a stranou jsme dostali ještě vidličky, to jsme nepochopili. Jednalo se tedy o klasiku, salát, rajče, cibule, kyselá okurka, slanina, sýr a samozřejmě velký (250g) kus masa, který byl propečený tak nějak medium, ale příliš mě nepřesvědčil. Jenže to, co mi na burgeru vadilo, byl jejich „fiasko dresing“. Ten mi teda nechutnal, chutnal jak dresing, kterým se zalévá kebab, a to do burgeru nepatří. Mě prostě rušil a to dost. Do burgeru patří majonéza, hořčice nebo kečup nebo všecko dohromady, takhle ne.

Výkon-cena

- Půllitr malinovky za 20Kč je paráda, třetinka coly stála tuším 28Kč, megaburger stál velmi příjemných 128Kč. Za dva lidi jsem zaplatil 310Kč. Jídlo tedy bylo spíš na levné části spektra a kvalita byla dost slušná na to, aby bylo možné s klidem říct, že návštěvou chybu neuděláte.
kamarádka - No ano, cena byla příznivá, to ano. Necelých 130,- za tento burger je příznivých, cena nápojů na centrum také, ale nevrátila bych se sem, ani bych nedoporučila, mít to hned u domu, tak bych občas možná z hladu zavítala, ale jinak ne.

Závěr

Jídlo je tedy slušné, ceny taky, problém je ale s obsluhou, která je vysloveně špatná. Restaurace je tedy mírně podprůměrná.

Klady
+ slušný poměr cena-výkon

Zápory
- velmi špatná obsluha


Galerie Kladno - uvidíme

Galerie Kladno

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Zase jednou restaurace, kterou vůbec neznám a vyzkouším ji na doporučení kamarádky.
Stránky jsou na první pohled úplně perfektní - funkční, rychlé, smysluplné.
Jejich nabídku jídel bych shrnul jako typickou moderní směs české klasiky a italských jistotek. Najdeme tu tedy kachnu i vepřové koleno, ale i těstoviny a ryby. Ceny jsou celkem v pohodě - těstoviny kolem 120Kč, české pecky zase kolem 180Kč. Schválně jestli někoho přemluvím na cestu do Kladna na kole. (Takhle to dopadá, když píšu úvod mnoho měsíců předem. Teď je podzim a na kolo to moc nevypadá.) Nabídka vypadá pěkně, takže možná si vytvořím tříchodové menu.

Prostředí

- Návštěva 11. 12. 2013.
Galerie Kladno se nachází nepřekvapivě v Kladně. Adresa uvedená na stránkách zadaná do navigace vás dovede před restauraci, ale pro zaparkování je potřeba ujet asi kilometr, objet blok a zaparkovat zezadu. Parkoviště je velmi prostorné a v hluché době našeho příjezdu (kolem 15:00) bylo skoro úplně volno. Restaurace se nachází v patře, můžete jít po schodech nebo jet výtahem. Celý prostor vypadá nově zrekonstruovaný, je velmi pěkný a obrovský. Tipuji, že restaurace má kapacitu tak 150 lidí. Všechny stoly jsou připravené, prostřené se sadou příborů a ubrouskem. Vzhledem k blížícím se Vánocům byly na stolech květináčky s větvičkou jehličnanu ozdobenou jako miniaturní vánoční stromek. Přímo nade mnou byl ve stropě reproduktor, ve kterém bylo puštěné celkem nahlas nějaké lokální rádio a během naší návštěvy jsme se v rádiu dočkali i reklamy na Galerii Kladno. Během naší návštěvy (v asi nejméně exponovanou denní dobu) byly v restauraci jen dvě nebo tři skupinky hostů.
kamarádka - Restaurace „Galerie Kladno“ je velmi příjemně zařízena. Jednoduché geometrické tvary, decentní zdobení a hnědobílá kombinace vybavení působí velmi elegantně. V restauraci jsou tři oddělené místnosti. My jsme seděli v jedné části úplně sami, ale bylo to dáno zřejmě dobou naší návštěvy (kolem 15. hodiny). Jediné co by se snad dalo vytknout, je příjezd k restauraci. Cesta na parkoviště je velmi špatně značená a lze ji snadno přejet.

Obsluha

- Během naší návštěvy jsem v restauraci zaznamenal tři členy personálu, jeden číšník nás obsluhoval většinou, jedna servírka k nám přišla jednou, když zrovna náš číšník obsluhoval nově příchozí hosty, a posledního číšníka jsem viděl jen za barem. Číšník byl na úrovni, slušný, obsluhoval zprava (na to si nepotrpím, ale malé plus má), jen se tedy mohl trochu víc usmívat, připadal mi trochu znuděný.
kamarádka - Naprosto bez výhrad. Hned se nás ujal sympatický číšník, téměř profesionálně načasoval své příchody a nijak nás při jídle nerušil.

Jídelní lístek

- Jedná se o bílé desky z té falešné bílé kůže, uvnitř se nachází v deskách vložené denní menu a napevno pár listů stálého jídelního lístku. I listy stálého lístku jsou z běžného papíru, nejsou nijak vyztužené a osobně bych se bál, že je hosté můžou náhodou roztrhnout.
kamarádka - Jídelní lístek je jednoduchý, přehledný a elegantní. Jídla jsou především česká a jsou doplněna několika druhy těstovin a salátů.

Jídlo

- Měl jsem velký hlad, tak jsem si nejdřív dal polévku, kuřecí vývar. Byl v pohodě, nejdřív mi připadal trochu horší, ale ke konci už mi chutnal velmi. Obzvlášť dobré byly houstičky, které jsme k polévce dostali každý po dvou kusech. Byly sice maličké, tak na dvě pořádná sousta nebo čtyři sousta malá, ale byly krásně čerstvé, mírně posypané sezamem a solí a uvnitř měly tuším slunečnicová nebo dýňová semínka.
Jako hlavní jídlo jsem zvolil "Konfitované kachní stehýnko s marmeládou z červeného zelí a žemlovým knedlíkem". Hlavní kontroverzi spatřuji ve slově marmeláda, protože se samozřejmě jednalo o celkem běžné červené zelí. Kachní stehno bylo více kořeněné, než jsem zvyklý. Bylo dobře udělané s krásně křupavou kůžičkou, knedlíky byly sušší a místo čtyř jich mohlo být pět nebo šest. Zelí pak bylo dobré, ale jednak bylo na talíři úplně schované pod stehnem a pak také ho bylo opravdu málo, snesl bych určitě o polovinu víc. Celkově byla kachna dobrá, přesto trochu podprůměrná vzhledem k nezvyklému koření.
Nakonec jsem si dal čokoládový fondant s vanilkovou omáčkou a trochou pomerančové šťávy. Fondant voněl nádherně, jak byl úplně čerstvý. Byl horký a uvnitř krásně rozteklý. Osobně bych ho preferoval uvnitř ještě trochu rozteklý a sladší.
kamarádka - Dala jsem si hovězí vývar a grilovanou vepřovou panenku s gratinovanými brambory a jablečným pyré. Hovězí vývar byl silný a chutný. Nudle byly skutečně domácí a masa jsem měla v polévce také dost. Hlavní chod: maso bylo šťavnaté a velmi dobře ugrilované. Gratinované brambory si jako přílohu dávám ráda a často. V úpravě, která byla na talíři, jsem je však měla poprvé. Na můj vkus byly velmi nízké a hodně opečené. Nebylo to špatné, ale opakovat bych to nemusela. Jablečné pyré bylo vynikající.

Výkon-cena

- V úvodu před pár měsíci jsem psal o české klasice kolem 180Kč. Nejspíš tedy také došlo ke zdražení a to podstatnému. Kachna totiž stála 250Kč. Kamarádčina vepřová panenka pak 220Kč. Sklenice domácí limonády byla za 35Kč a stejnou částku člověk zaplatí i za litrový džbánek vody s citronem (citron byl nakrájen na proužky, ale nebyl vymačkaný). Fondant pak stál 70Kč a polévka byla po 30Kč. Celkem jsem za dvě osoby zaplatil 680Kč. A to je na vyšší hranici ceny, kterou jsem ochotný zaplatit za slušné jídlo.
kamarádka - Polévka za 30 Kč je naprosto v pořádku. Domácí limonáda za 35 Kč je také plně adekvátní. Hlavní jídlo za 220 Kč už tak fantastické nebylo. Za tyhle peníze si já osobně představuji trošku větší kulinářský zážitek.

Závěr

Zážitek je relativně dobrý. Jídlo bylo dobré, ale ne tak, abych se z něj posadil na zadek. Ceny jsou na vyšší straně spektra a upřímně řečeno za podobnou cenu si můžete zajít do Imperialu, kde je prostředí ještě o stupeň lepší, obsluha o stupeň profesionálnější a můžete se tam v pohodě dostat MHD za pár minut. Pokud jste v Kladně, v klidu návštěvu můžu doporučit, ale jezdit tam z Prahy se nevyplatí.

Klady
+ výborný interiér
+ dobrá obsluha

Zápory
- dražší
- z ruky


Zephyr - hamburger

Zephyr

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Zephyr je půl roku stará restaurace, která vyhrála Burgerfest 2013, takže ho rád poctím svou návštěvou a doufám, že budu spokojen. Ceny nápojů jsou vysoké, 40Kč za dvojku coly nebo za 0,25 minerálky. Za 0,75l minerálky už se 75Kč dá snést.
Hamburgery mají spíš dražší (190Kč), ale mají aspoň pořádné 200g maso, takže si nestěžuju.
Na stránkách jim zatím funguje jen to nejdůležitější - menu a kontakt - ostatní sekce hlásí, že se připravují. Osobně bych odkazy na nefunkční stránky vůbec nezobrazoval. Ovládání, které občas mizí, ve spodní části monitoru není šťastné řešení.

Prostředí

- Návštěva 12. 12. 2013.
Toto zhodnocení píšu s téměř měsíčním odstupem, takže možná na nějaké detaily zapomenu, ale zase očekávám větší objektivitu.
Restaurace se nachází asi minutu chůze od Staromáku, takže na jednom z nejlepších míst v celé republice. Nachází se ovšem v malé uličce, kudy jsem snad v životě nešel, takže jsem o restauraci nevěděl. Turistů tam ale chodí dost, takže asi nouzi o návštěvníky restaurace nemá. Vchod do restaurace mi připadal jako vchod do pasáže, takový otevřenější a tuším, že v zadní části byl dvorek. Interiér restaurace je opravdu zajímavý. I jsem to s kamarádem řešil na místě a rozhodně nemyslím "zajímavý" ve špatném slova smyslu. Některé části jsou uvnitř drátěné a třeba svítidla jsou vyrobena z flašek od piva.
kamarád - Prostředí restaurace je dost do detailů zpracované a velmi se mi líbilo. Sedačky z kovových rour, na stěnách něco mezi malbami a grafity, místo lustru žárovky v uříznutých lahváčích. Všechno tu k sobě sedí a tvoří mimořádně originální prostředí.

Obsluha

- Trvalo dlouho, než si nás někdo všiml a přinesl nám jídelníček a objednal pití. Jinak jsem problém neměl, moc si nás obsluha nevšímala, ale ani jsem pozornost nevyžadoval. Zaplacení pak bylo bezproblémové.
kamarád - Ač z počátku si nás asi deset minut nevšímali, tak poté byla obsluha velmi přívětivá a nechala nám dostatek času na výběr jídla. Jídlo bylo připraveno přijatelně rychle.

Jídelní lístek

- Jídeláky jsou dost problematické. Mají nějaké dvě nabídky, jednu starší a jednu novější. Jedna je na pevných voskových papírových listech v kroužkové vazbě, druhá je vytisklá na běžném papíře A3. Některé informace jsou na jednom lístku, jiné zase na druhém. Tak se stalo, že jsem nevěděl, že k hamburgeru patří i hranolky s domácí omáčkou (na výběr je několik druhů). A taky jsem dostal jiný hamburger, než jsem si myslel, že jsem si objednal. V restauraci jsem byl ale tak zmatený, že jsem si myslel, že jsem prostě špatně vybral, tak jsem se nebránil, ale po přečtení jídeláku na internetu po vrácení domů jsem došel k závěru, že se nejspíš spletla obsluha a já jsem si vybral správně.
kamarád - Docela nešťastně udělaný, rozdělený do dvou samostatných. Ke zmatečnosti navíc přidalo to, že v něm chyběly informace. Např. to, že k burgeru jsou i hranolky, nám oznámila až obsluha.

Jídlo

- Dostal jsem jiný hamburger, než jsem chtěl, což mne hodně zaskočilo a nebyl jsem proto tak spokojený. Dostal jsem nějaký hamburger s vajíčkem uvnitř, což mi nevyhovuje, jelikož je vajíčko moc intenzivní a přebije chuť ostatních složek. S mým hamburgerem jsem tedy byl spíš nespokojený. Spravily to ovšem hranolky s domácí cibulovou majonézou, která byla mírně nasládlá a výborná.
Ochutnal jsem taky kamarádův hamburger "Night Rider", který byl zajímavý především svou černou houskou. Věděl jsem, že takového zvláštnosti v Zephyru dělají, tak jsem byl v klidu, ale myslím, že by bylo dobré na tento fakt zákazníky upozornit v menu. Night Rider mi chutnal hodně.
kamarád - Kamarád se rozhodl pro klasický burger, já jsem zkusil Night burger, s kterým restaurace vyhrála Prague burger fest. Oba jsme k němu měli ještě hranolky a omáčku. Hranolky byly domácí, velmi dobré, stejně tak arašídová omáčka. Na burgru mě zarazilo, že byl podáván v černé housce, jako že opravdu temně černé. Myslím, že podobná věc by měla být napsaná již v menu, trochu jsem s tím zápolil. Jinak mi burger chutnal, ale nijak zvlášť mě neoslovil.

Výkon-cena

- Poměr cena-výkon budu hodnotit, jako bych si dal ten Night rider, který mi vyhovoval. Hamburger s hranolkami a omáčkou stojí 190Kč, což je běžná pražská cena prvotřídního hamburgeru (často dokonce bez hranolek), takže cena je normální a nemám s ní problém, jelikož mi jídlo hodně chutnalo. Pivo stojí 34Kč a třetinka coly 26Kč. To je pozitivní zpráva pro nealkáře, že je limo levnější než pivo, celkově je cena coly velmi výhodná na umístění restaurace. Celkem jsem za dva lidi zaplatil 450Kč.
kamarád - Cena byla poměrně vysoká - 190 Kč za burger. V ceně byly i hranolky a omáčka. Všechno bylo dost dobré, ale dokážu si představit, že by se dala sehnat podobná kvalita za nižší cenu.

Závěr

V Zephyru se mi líbilo, cena je rozumná a určitě se někdy vrátím otestovat starý dobrý Bacon Cheeseburger. Doporučuji.

Klady
+ dobré jídlo
+ slušný poměr cena-výkon
+ hned u Staromáku

Zápory
- zpočátku pomalá obsluha
- tentokrát nějaké nedorozumění s výběrem


divoká karta - 500 Restaurant - hamburger

500 Restaurant

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Abychom navštívili i nějaký podnik, kam bychom se jinak vůbec nemuseli dostat, dohodneme se na dvojciferném čísle. Půjdeme z dohodnutého výchozího bodu tak dlouho, až uvidíme tolik restaurací, na jakém čísle jsme se dohodli. Do té poslední půjdeme a otestujeme ji.

Nebo budeme anarchisti a uděláme to úplně jinak.

Divoká karta

- Návštěva 15. 1. 2014.
Sypu si popel na hlavu, nerezervoval jsem Bejzment, měli plno, šli jsme tedy do restaurace 500 jako do náhrady. Shodou okolností jsem do Bejzmentu šel s kamarádem, se kterým jsem byl domluvený i na divokou kartu, tak Pětistovku pro šestou sérii takto pojmu. Taky jsem si nevzal foťák, což vzhledem k nedávnému ukončení funkčnosti foťáku na mém mobilu znamená, že nejsou fotky.
Stránky mají moderní, graficky pěkné, ale například text je kvůli použitému druhu písma dost špatně čitelný a celé fungování navigace je tam extrémně neintuitivní, protože do jednotlivých sekcí se dostanete klinutím na náhodné části obrázku. Pěkné, ale velmi nepraktické.
kamarád - Na úvod je třeba říci, že původně byla v plánu návštěva podniku Bejzment, který se pyšní řadou burgerových ocenění. Hostitel však ostudně podcenil rezervaci, takže jsme po příchodu do vyhlášené restaurace bohužel zjistili, že mají plno. S černými myšlenkami jsme opustili přelidněný lokál a začali osnovat alternativní plán. Nakonec jsme se rozhodli, že vyrazíme do podniku jménem "500".

Prostředí

- Návštěva 11. 12. 2013.
Pětistovka se nachází asi 100m od Hradčanské. Venku má restaurace zahrádku (ta byla v zimě zavřená), uvnitř si můžete všimnout Fiátka pětistovky (odtud název) nad barem. Uvnitř je čisto a styl je podobný Zephyru, jen ne tak extrémní. Zábradlí je z trubek a podobně.
kamarád - Pětistovka se nachází nedaleko Hradčanské, na rohu ulice Na Valech. Interiér je příjemný, nad barem je zavěšen žlutý Fiat 500. Na každém stolku plápolá svíčka v papírovém pytlíku (kurňa, je to vůbec svíčka? jak to, že to neshoří???) . Papírové prostírání umožňuje krátit chvíli čekání na tovar například hraním piškvorek nebo spojováním jednotlivých očíslovaných bodů, které ve finále dají obrázek.

Obsluha

- Staral se o nás jeden číšník a jedna servírka. Číšník měl nějaké na můj vkus dost trapné pokusy o vtip ("Jakou máte polévku dle denní nabídky?" "Čočkovou z pytlíku"). Servírka byla dobrá, jen si myslím, že by servírky měly nosit něco slušnějšího než legíny.
kamarád - Proradný číšník záhy po našem příchodu odhalil, že má co do činění se dvěma autisty. Duo nesmělých a neustále zrak klopících chlapců se proto stalo snadným terčem jeho vtípků. Svině pingl tak například hoštěnce během objednávání uvedl ve zmatek nabídkou hráškové polévky z pytlíku a hostitele se snažil při placení vyvést z míry tím, že od něj žádal asi 3,5 tisíce. Vyplašení stydlíni naopak našli pochopení u ohleduplné servírky, která je po celou dobu zahrnovala něhou a po dojedení hamburgerů jim nabídla kouzelné předměty. Jednalo se o dva malé válečky, které po zalití vodou nabobtnaly a proměnily se v ruličky vlhčených ubrousků, kterými bylo možné otřít zahnojené ruce.

Jídelní lístek

- Zásadní problém pro mne byl fakt, že jsem poptávaný hamburger vůbec v jídeláku nemohl najít. Kamarád ho ovšem našel pod názvem "Supabuga". Když už jsem toto překonal, bylo vše v pořádku, krásně vyjmenované všechny součásti.
kamarád - Jídelák vypadal celkem smysluplně, na lícové straně byla nabídka několika předkrmů, hlavních jídel a dezertů, na rubu pak pizzy. Druhý list papíru byl vyhrazen nápojům.

Jídlo

- Dal jsem si hamburger a malinovku.
Součástí Supabugy (nemůžu se zbavit podobnosti s mýtickým tvorem chupacabrou) jsou i hranolky, kečup a coleslaw. Coleslawu byla asi tak jedna lžíce, bohužel hodně málo. Vzhledem k nulové výrobní ceně coleslawu bych jim doporučil na něm nešetřit a množství klidně zpětinásobit. Chuť byla dobrá, citronovější než jsem zvyklý (co si budem povídat, coleslaw jsem měl nejčastěji z KFC).
Rozhodně bych ovšem vyzdvihnul hranolky. Nebyly to klasické hranolky s čtvercovou podstavou, ale o tlustší s obdélníkovou podstavou tak 3:1. Téměř jistě se jednalo o kupované hranolky, to mi ale vůbec nevadí. Byly výborně do křupava usmažené.
Hamburger měl obsahovat minu v podobě červené řepy. Nevím, co je vedlo ji dovnitř dát. Určitě bych ji neocenil jako přínos, ale na druhou stranu to nebyl ani takový průšvih, jako jsem čekal. Příště bych si ovšem poručil hamburger bez řepy. Samotný hamburger byl běžného kalibru, tedy cca 150g masa, a obshaoval spolu s řepou všechny běžné součásti jako slaninu, rajče, sýr, kyselou okurku, salát, omáčky. Houska byla dobrá, ale přesto byla po řepě nejslabším článkem hamburgeru, protože se celkem rozpadala.
Celkově byl hamburger dobrý a byl jsem spokojený.
Po dojedení přišlo kouzelnické vystoupení servírky, která přišla s malým talířkem a nějakou konvičkou s vodou. Na talířku byly dvě tablety, tak jsem nevěděl, co se děje. Servírka tablety zalila vodou, tablet vyrostly do tvaru takových nasáklých tamponů a ještě míň jsem věděl, co se děje. Zoufale jsme na sebe s kamarádek koukali, servírka se smála a říkala, ať se nebojíme. Byly to nějaké listované ubrousky a byly určené k utření špinavých rukou po hamburgeru. Dobrý zlepšovák.
kamarád - Byvše původně nakalibrováni na pořádný hamburger, nechtěli jsme ze svých požadavků slevit ani v záložním podniku. Proto jsme si oba objednali hambáče. Já jsem si poručil ještě rajskou polévku, která chutnala jako nepříliš ohřátý protlak. Samotný hambáč sestával z odhadem tak 150gramového masa a kromě standardních součástí jako salát, slanina, rajče, okurka a sýr obsahoval ještě řepu. Jako řepu já rád, vo tom žádná, ve školní jídelně jsem si dycky dopřával vrchovatou mističku, ale že by mě napadlo si ji dávat do hambáče, to teda ne. Řepa byla rozmístěna dost lokálně, takže jsem ji pocítil asi jen tak ve dvou soustech. Nijak neurazila, ale že by to byla nějaká geniální přísada, která udělá z hambáče něco über, to ani ne, takže její smysl mi zůstává utajen. Všechny ostatní složky (včetně housky) byly tak nějak průměrné, maso a slanina nadprůměrné. Kromě hambáče jsme dostali ještě minimističku dost citronového salátu coleslaw, kečup a hranolky. Hrany byly na můj vkus dost olejové.

Výkon-cena

- Hamburger po 219Kč, polívka za 65Kč, pivo za 38Kč, malinovka 0,4l za 37Kč. Celkově tedy mírně dražší, ale stále v přijatelné hranici. Celkově jsem za dva lidi platil 620Kč.
kamarád - Ač se to třeba nemusí z předcházejících řádků zdát, celkově mi jídlo dost chutnalo. Při svém hodnocení jsem trochu přísnější zřejmě z toho důvodu, že vzhledem k ceně (tuším asi 220 korun) bych čekal trošililinku víc.

Závěr

Jsem spokojený, klidně je možné Pětistovku doporučit. Na druhou stranu, pokud chcete ochutnat co nejlepší hamburger, tak bych za 200Kč spíše doporučil Dish, kde je zážitek ještě o několik tříd vyšší.

Klady
+ dobré jídlo

Zápory
- mírně horší poměr cena-výkon


Trattoria - těstoviny

Trattoria

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Trattoria mi byla doporučena kamarádem.
Stránky vypadají hezky smysluplně laděné do italských barev s rotujícími několika fotkami zobrazujícími interiér restaurace na titulní straně. Další fotky interiéru a jídel najdete v galerii. Při otevření jídelního lístku se po troše scrollování v levé části zobrazují různé druhy těstovin s jejich názvy - to je pěkná pomůcka pro průměrného Čecha, který zná těstoviny asi tak jako "špagety, mašličky a trubky". Trochu problematické je pro mne neintuitivnost horního menu, kde například při najetí na Jídelní lístek vyjede jinak vypadající nabídka, kde je Nápojový lístek a Dezerty, ale samotný jídelní lístek tam není a na ten se dostanete kliknutím na název kategorie.
Podle všeho restauraci vlastní Ital, takže by měl být zaručen správný postup a správné přísady v jídlech. Velkou radost mi dělají špagety alla carbonara konečně bez smetany. Do této restaurace se hodně těším a čekám, že zde ochutnám nejlepší carbonary. Restaurace se nachází v Žitné ulici, tedy zhruba mezi Václavákem a Karlákem, takže ceny jsou trochu vyšší, ale stále v přijatelné výši kolem 200Kč za těstoviny.

Prostředí

- Návštěva 23. 1. 2014.
Po zkušenosti s Bejzmentem jsem pro jistotu místo v Trattorii rezervoval i na 17:00, tedy čas, kdy lidi na večeře ještě moc nechodí. Přišel jsem na sraz před restauraci asi o deset minut dřív, a protože jsem na dveřích neviděl žádnou nálepku platebních karet, šel jsem si pro jistotu vybrat hotovost. Později už jsem nezjišťoval, jestli se kartou platit dá. Na první pohled vypadá Trattoria jako nějaké řeznictví s rozlohou 2x3m. Když vejdete dovnitř, zjeví se před vámi zadní místnost a v ní asi dva nebo tři stoly, z nichž u jednoho sedí majitel a kouká na italskou televizi. Majitel se nás chopil a vedl ještě hlouběji, do suterénu, tam na zdi byly fotky s hromadou známých osobností a místnost s větším množstvím prostřených stolů. Kapacitu restaurace odhaduji tak na 30 osob. Když jsme přišli my, nebyl v restauraci žádný další host, když jsme odcházeli, byl tam jeden.
kamarádka - Když jsem přicházela k restauraci, očekávala jsem výraznější vchod či nějaké označení restaurace, které by ihned připoutalo mou pozornost. Realita byla ovšem jiná. Myslím si, že člověk, který neví, že se na daném místě nějaká restaurace nachází, ji přejde bez povšimnutí. Už jen kvůli tomu, že hned vedle se nachází Erotic city shop. V přízemí vypadá restaurace jako malé místo s maximálně třemi stoly, ale opak je pravdou. Cicala Trattoria disponuje podzemním patrem, které je zařízeno jako sklípek. Klasické cihlové stěny, klid, málo osvětlený prostor. Prostředí podzemního patra se mi líbilo, už je kvůli tomu klidu a vkusně zařízenému prostoru, což bych v restauraci v Žitné ulici nečekala.

Obsluha

- Všiml jsem si tří možná čtyř členů personálu. Prvním byl majitel, který nás šel usadit. Druhým byl číšník, který nás celou dobu obsluhoval. Nakonec se tam ještě zjevila servírka a pak si nejsem jistý, jestli jsem ještě nahoře s majitelem viděl jednoho člena obsluhy. Náš číšník byl v pohodě, jen teda všechno hodně trvalo.
kamarádka - Hned po vstupu do restaurace jsme byli uvítání a usazeni k našemu místu starším pánem, patrně majitelem nebo provozovatelem restaurace. Nadále nás obsluhoval číšník, který zjevně opravdu pocházel z Itálie. Bylo vidět, že se jedná o profesionála, ale Itala v sobě neskryl. Na vše měl dost času, ničím se nestresoval. Asi bych to ale neviděla jako něco, co bych mu měla extra za zlé, protože to vykompenzoval svou profesionalitou. Byl velice milý, nabídl nám speciality, zbytečně neotravoval, ale na spokojenost se nezeptal ani jednou. Nic, co by mě nějak ohromilo, ale na spokojenosti to také neubralo.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek mají dost běžnou formou sešitu papírových listů v tvrdých deskách, přibližně A4 o poloviční šířce.
kamarádka - Jídelní lístek byl velice jednoduchý. Kožené desky, úzký formát, žádné grafické zbytečnosti. Jídla byla pojmenována italsky, na druhém řádku byl český překlad. Zkrátka tak, jak by to mělo vypadat, žádná bichle, ale ani cár papíru.

Jídlo

- Objednali jsme si typické testovací lasagne a špagety alla carbonara. Po celkem dlouhé době jídlo přišlo a ještě jsme k tomu dostali mističku parmezánu (bylo ho tam na můj vkus málo).
Začal jsem carbonarama a musím rovnou říct, že jsem byl relativně zklamaný. Asi to teda bude mnou, ale od carbonar čekám, že budou mít intenzivní chuť parmezánu, nicméně tyto carbonary měly chuť nevýraznou. Vzhledem k tomu, že velmi podobnou konzistenci měly carbonary i v Pasta Krusta, tak si myslím, že to je správná konzistence a to, co vařím já, je špatně. Každopádně to pro mne asi znamená, že už si carbonary v restauracích dávat nebudu. Naopak opět nadšený jsem byl z konzistence samotných špaget, které byly opravdu pevné. Stejně jako v Krustě jich byla trochu menší porce.
Lasagne pak byly celkem standardní, dobré, byla z nich cítit rajčata.
Od začátku jsem měl zálusk i na místní tiramisu. Cena 120Kč byla krutá, ale říkal jsem si, že aspoň zjistím, jaké má ve skutečnosti být. Byl pro mne celkem šok, když jsem dostal jen malilinkatou porci. Ochutnal jsem poprvé a říkal jsem si, že to bylo vyhozených 120Kč, protože mi tiramisu moc nejelo. Postupně jsem se mu ale dostal na chuť a poslední z mála soust jsem jedl s tím, že mi tiramisu velmi chutná.
Kamarádka si dala nějaký dezert, jehož název si nepamatuju, chutnal mírně po karamelu.
Oba dezerty byly zajímavé v tom, že nebyly moc sladké.
kamarádka - Objednala jsem si k pití studený citrónový čaj, očekávala jsem džbánek domácího čaje, ale mé očekávání naplněno nebylo. Byla mi donesena Nestea skleněná lahvička o objemu 0,2 l. Škoda. Jako hlavní chod jsem si objednala domácí lasagne, na které jsem se opravdu těšila. A měla jsem také na co. Snědla bych jich celý kotel, jen bych trochu ubrala toho bešamelu a protlaku, aby to nebyla taková ‚‚čvachta‘‘. Lasagne byly dobře udělané, na okrajích mírně spečené. Protlak i bešamel měly správnou konzistenci i teplotu. Ochutnala jsem také spaghetti carbonara. Příjemně mě překvapily, jen mohly být trochu měkčí. Nakonec mi byl přinesen jeden ze slavných italských dezertů, profiterol. Je to vlastně obdoba českého větrníku. Základ je odpalované těsto, ze kterého se připraví koule, která je následně naplněna krémem. Nakonec se celá koule obalí v polevě. Při prvním pohledu jsem se lekla, že mě čeká nadmíru sladký dezert, ale prvním soustem jsem byla vyvedena z omylu. Nešlo o žádnou sladkou bombu, naštěstí.

Výkon-cena

- Špagety za 200, lasagne za 210, dezerty bohudík 90Kč místo 120Kč za kus, třetinka coly za 40Kč (mimochodem minerálka byla dražší), dvojka ice tea taky za 40Kč. Celkově jsem za dva lidi zaplatil 700Kč. Vzhledem k tomu, že jsem moc nadšený nebyl, je to horší poměr cena-výkon.
kamarádka - Celkově jsem si na jídle moc pochutnala, nemůžu si stěžovat. Prostředí, obsluha i jídlo na jedničku, ale cena za výsledné produkty mohla být nižší, to bych byla ještě více spokojena. Vzhledem k lokalitě a druhu restaurace to asi ale není nic výjimečného.

Závěr

Nadšený nejsem, špatné to ale nebylo. Pokud někdo ujíždíte na italské kuchyni, dostanete tady nejspíš Itálii nejpravější. Pokud ale italské jídlo není smysl vašeho života, došel bych radši o kilometr dál do Dishe na hamburger, pokud zrovna nebude oběd nebo večeře, kdy se do Dishe bez rezervace nedostanete.

Klady
+ pravá italská restaurace

Zápory
- horší poměr cena-výkon
- pomalejší obsluha






Villa St. Tropez - uvidíme

Villa St. Tropez

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


Restaurace mi byla doporučena kamarádem se slovy, že tam byl opakovaně a pokaždé to bylo super.
Stránky mají smysluplné a přehledné, jen by mohli mírně zesvětlit pozadí jídelního lístku, protože černé písmo na tmavší šedé je hůř čitelné.
Jídelní lístek je na jednu stranu na úrovni zajímavými masy se zeleninou, ale na druhou stranu obsahuje i tři české klasiky nebo méně honosná jídla jako křídla nebo hamburger. Toto trojité zaměření mi už připadá trochu moc. Vyhodil bych křídla s hamburgerem a bylo by. Takhle nejsem úplně rozhodnutý, co si dám. Hamburger mne zajímá, ale nezačnu jím, ten zahrnu do dalších sérií, jestli se mi v restauraci bude líbit. Takže to asi dopadne na souboj mezi kachnou a moderním masem/rybou se zeleninou. Nejspíš to bude hovězí.
Ceny jsou tam celkem vysoké - česká klasika kolem 200Kč, ryby kolem 300Kč a masa mezi 200 a 400Kč. Mám tedy jako většinou strach, jestli jídla svou cenu obhájí.

Prostředí

- Návštěva 27. 2. 2014.
Villa St. Tropez se nachází v Ruzyni pod Hvězdou v místech, kde jsou rodinné domy a široko daleko nic zajímavého. Jedná se o hotýlek s restaurací. Nedělal jsem rezervaci, protože jsem si nedovedl představit, že by bylo plno. Tentokrát jsem tím naštěstí neudělal ostudu. Zaparkovat šlo bez problémů na ulici před restaurací. Vchod je v přízemí, uvnitř je po levici recepce, rovně se jde nejspíš do hotýlku a doprava se jde do restaurace. Průchod je celkem tmavý a musíte zdolat schody, což může být nevýhoda například pro nějaké babičky. V restauraci nebyl ani jeden zákazník a i celkem dlouho trvalo, než přišla obsluha. Prostředí je tam moc pěkné. Stoly i židle jsou z masivního dřeva. Relativně nahlas hrálo rádio.
kamarádka - V restauraci se sedělo velmi příjemně, velký prostor, jednoduché dřevěné stoly, pohodlné lavice a židle, dostatek denního světla. Prostředí celkově působilo vzdušně a klidně.

Obsluha

- Jakmile se nás obsluha chopila, šlo už vše ráz na ráz. Protože jsem byl otočený zády, nejsem si jistý, jestli nás obsluhovala jedna servírka, nebo se někdy objevila jiná. Objednání nápoje, jídla i odnesení talířů bylo prakticky okamžité. Když jsem dojedl já, ale kamarádka ještě jedla, odnesli mi talíř. To je mi celkem jedno, ale někomu vadí, když obsluha manipuluje s talíři, když ještě nedojedli všichni. Při odchodu nás všichni aktivně zdravili.
kamarádka - Celkem dlouho trvalo, než si nás někdo všimnul, potom už šlo všechno hladce. Potěšilo mě, že servírka věděla, co je to bezlepková dieta a ujistila mě, že kuchařovi vyřídí mé speciální požadavky.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek mají rozdělený na tři části. Denní nabídka na celý týden je vytisknutá na jednom papíru, nápojový lístek je v jedněch deskách z tvrdého papíru a v dalších stejných papírových deskách je stálý jídelníček. Ty papírové desky mi nepřipadaly moc kvalitní a celkově dobrému dojmu z restaurace ubraly. Na jídelním lístku bych ocenil snahu o upozornění a doporučení pomocí piktogramů. Dozvíte se tak například, jaké víno k danému jídlu doporučují nebo že dané jídlo je vegetariánské. Kamarádčinu bezlepkovost sice označenou neměli, ale servírka výběr schválila a ochotně řekla, že se ještě ujistí v kuchyni.
kamarádka - Dostali jsme nápojový a jídelní lístek zvlášť, dvoje tenké desky. Díky rozumnému členění jídel se v lístku dobře orientovalo. Výběr byl dle mého názoru ideální. Prostě tak, aby měl člověk z čeho vybírat, ale zároveň nebyl nucen pročítat mnoho stran s podobnými jídly.

Jídlo

- Dal jsem si "Konfitované kachní stehno, bílé a červené zelí, karlovarský knedlík, medovo-levandulová omáčka", kamarádka si dala "Kachní prso na Sečuánském pepři, omáčka z citrusů" a doporučenou přílohu "restovaná zelenina s bylinkami".
Z mého jídla si odnáším především to, že bylo celkově hodně kyselé, protože zelí přebilo jakoukoliv další chuť. Knedlík byl celkem nezajímavý. Maso bylo dobře upečené, ale myslím, že by mělo mít trochu víc chuti z omastku. Celkově bylo mé jídlo v pohodě, ale nenadchlo mne natolik, abych se kvůli němu vrátil.
Kamarádčino prso jsem jen ochutnal a to mi chutnalo moc. Měl jsem ho s mrkvičkou (na to, že zelenina byla příplatková příloha, tak jí nebylo zrovna moc) a oboje mělo výbornou konzistenci a krásně křuplo.
kamarádka - K pití jsem si dala domácí ledový čaj s malinami a mátou. Bylo to moc dobré pití, bylo málo sladké, což mi velmi vyhovovalo a byly v něm celé maliny a lístky máty. Problém byl jen v tom, že se maliny zasekávaly v brčku a nakonec zbyly na dně a nebylo čím je sníst, což byla škoda. K jídlu jsem měla kachní prso na sečuánském pepři s omáčkou z citrusů. Doporučená příloha k tomuto jídlu byla restovaná zelenina, tak jsem neváhala a dala jsem si ji. Jídlo bylo vynikající, maso šťavnaté a křupavé zároveň, vše bylo výborně ochucené a chutě všech částí jídla se perfektně doplňovaly. Jediné, co bych jídlu vytkla, bylo to, že toho na oběd bylo trochu málo, ale to mohlo být způsobeno výběrem přílohy, kdybych si vybrala například bramborové pyré, bohatě by mi to stačilo.

Výkon-cena

- Třetinka coly stála 35Kč, to je v pohodě. Kamarádčin malinový ledový čaj (dobrý) stál 59Kč, což je trochu víc, ale nevidím v tom problém. Kachna i s přílohou stála 159Kč, což je velmi dobrá cena, výkon mne nepřesvědčil, ale přesto to nebylo špatné. Kachní prso stálo 179Kč a zelenina k tomu 49Kč, dohromady tedy 228Kč, což je přijatelné, jídlo mi chutnalo hodně, takže dobrý. Celkem jsem za dva lidi zaplatil 500Kč.

Závěr

Zdá se mi, že s nejlepšími druhy libového masa umí a asi restauraci někdy zase navštívím, až budu testovat nějaké bifteky a panenky nebo si klidně dám to kachní prso. Kachní konfit nedoporučuji, ale celkově bych restauraci doporučil.

Klady
+ pěkné prostředí
+ dobré kachní prso
+ příjemná obsluha

Zápory
- podprůměrný kachní konfit


Bejzment - hamburger

Bejzment

Co očekávám na začátku této série a jaké mají stránky


S Bejzmentem jsem měl tu čest už dvakrát. Nejdřív jsem narazil na nějakou slevomatovou akci hamburgeru, hranolek a coly za 50Kč, ale z té návštěvy jsem nadšený vůbec nebyl (dostal jsem bez upozornění colu light, hranolky byly hrozně mastné a hamburger mírně připálený). Podruhé tam měli kamarádi oslavu narozenin, dali si nějaký šílený třípatrový hamburger, což mi zase dodalo náladu tam někdy něco vyzkoušet. Tehdy sídlil Bejzment na Hládkově. Teď koukám, že sídlí ve Zborovské blízko Andělu. Podle všeho se tam přesunuli 15.6.2013. Původní prostředí se mi dost nelíbilo, tak doufám, že na nové adrese to bude výrazně lepší.
Stránky mají slušné, obsahují základní informace, jako menu, pěknou fotogalerii i mapu s umístěním restaurace. Pak tam mají i nějaké stránky, které jsou prakticky nevyužité, ale to vem čert. Na menu mi ale opět vadí jejich dlaždičská angličtina, o níž si asi 5% českých restauratérů myslí, že je děsně prima. Ať se jdou bodnout, já potřebuju na první pohled vědět, co nabízí, a ne přemýšlet, co to ksakru je "Lots-a-šrům" nebo "D Bejkn Čýz". U burgerů mají na výběr mezi gramážemi 150g a 200g, což jsou podle mne oba použitelné kalibry. Menší hamburgery stojí většinou 100Kč, větší pak 120Kč, takže dobré ceny. Jak měli kamarádi tu oslavu, tak tuším, že ta třípatrová šílenost stála asi 250Kč, takže se jednalo o velmi výhodnou nabídku v poměru množství/cena. Nyní už tuto šílenost v nabídce nemají. Mají jen dvoupatrový burger, který ale stojí úplně stejně jako koupě dvou menších zvlášť, takže nevidím důvod kupovat ten jeden větší. Mají v nabídce ještě vysloveně blbost v podobě burgeru s kilem masa, a když to sníte do hodiny, tak ho máte zadarmo.

Prostředí

- Návštěva 14. 3. 2014. Shrnutí píšu s delším odstupem.
... A heleme se, našel jsem streetview interiéru restaurace.
... A navíc mají nové stránky proti době, kdy jsem psal úvod před začátkem série, to mi poněkud ztěžuje vzpomínání, protože i mírně obměnili nabídku.
Nové prostředí je výrazně lepší než ten hnusný sklep na Hládkově. Po zdech jsou pověšené různé rekvizity od vlajek přes dresy a cedule, asi to má navodit dojem Ameriky. Taky na polici nad topením jsou nějaká stará rádia. Nevím no, byl bych radši za úplně čistou restauraci bez blbostí. Restaurace je spíš malá, stoly jsou v ní dost namačkané, aby se tam vešlo víc hostů. Řekl bych, že maximální kapacita může být tak 30-35 lidí. Jak už jsem psal výše u 500 Restaurantu, tak ve špičce bez rezervace si nejspíš nesednete. Doufejme, že se jim bude dařit i nadále a přesunou se do větších a ještě hezčích prostor.
kamarád - Vzhledem k zaměření na hamburgery nepřekvapí, že je restaurace zařízena v americkém stylu. Takže na stěnách jižanská vlajka, fotka dělníků obědvajících na traverze nad New Yorkem, z repráků hraje r'n'r z 50. let a 60. let. Jen jsem nepochopil, proč součást americké dekorace tvoří dva rozhlasy po drátě od Tesly. Stoly a židle trochu rozviklané. Není to žádná hyper nablýskaná hospoda, ale Smíchov není pro cimprlíny, takže ok.

Obsluha

- Obsluhovaly nás dvě servírky. Byly příjemné. Poté, co jsme je každý překvapili žádostí o druhý hamburger, tak nám pak už samy nabídly třetí. Ten jsme si ovšem již neobjednali.
kamarád - Obsluhovala nás dvě sympatická děvčata, která byla (skoro) po celou dobu úplně v pohodě. Akorát na úplném začátku, když jsme přišli do hospody, jedna z nich zareagovala dost nepochopitelně. Hostitel servírce oznámil, že máme rezervaci a sdělil jí své jméno. Servírka řekla něco jako "žádnou rezervaci na jméno Prušák tady sice nemám, ale pojďte se teda posadit." To bylo úplně zbytečné a mohla si to nechat od cesty, protože hospoda byla celkem volná a i kdybychom rezervaci neměli, stejně bychom se vešli. Nehledě na to, že jsme rezervaci samozřejmě měli, takže na nás akorát slečna zapůsobila neseriózním dojmem, což není asi emoce, kterou by chtěl pingl u hosta vzbudit hned po příchodu do lokálu. To byl ale jediný problém, potom už byly dámy supr. Jo a taky jsme na jídlo relativně dlouho čekali, což ale asi nepadá úplně na hrb obsluhy, ale nějakého chill-out kuchaře Františka. Nechtěl bych vidět, jak to vypadá, když mají plno. Ale třeba má v takových chvílích k ruce nějakého pomocného kuchaře Tonyho.

Jídelní lístek

- Jídelní lístek je ve formě potisklého obyčejného listu tak A3. Podle obyčejnosti papíru si myslím, že se původně mělo jednat o prostírání, které každý zákazník dostane vlastní. Nám ale servírky papíry po objednání odnesly. Zaskočila mne nesrovnalost na jídelním lístku, kterou jsem si musel nechat vysvětlit. Totiž tehdy měli hamburgery rozdělené podle gramáže na 150g a 200g, to bych ještě pochopil, ale v jídelním lístku byl v těchto kategoriích "D Big Čýz" (burger s dvěma plátky sýra) a "Big Daddy" (dvojitý cheeseburger). Očekával bych, že dvojitý cheeseburger bude mít dva plátky masa, ale nebylo to tam přímo napsané a zařazení do systému 150 a 200g mne mátlo. Bylo mi vysvětleno, že má skutečně dva plátky masa a navíc tyto plátky se řídí variantami 150 a 200g. Vzhledem k tomu, že se tyhle vícepatrové burgery špatně jí, zvolil jsem jednopatrové varianty.
kamarád - Jeden papír ve formátu A3, na kterém jsou názvy jídel uvedeny fonetickým přepisem anglických slov do češtiny. To má být asi vtipné, ale mne tedy tyhle fóry moc neberou. Obě má jídla sice byla pojmenována normálně, ale jinak se to v lístku hemžilo samými "D big čízy" a "Bafalo Čykn Sendviči". Když už chtějí takto humořit, tak by si podle mne měli dát majzla, aby se jim jinak na jídeláku nevyskytovaly kostrbaté konstrukce á la "plněný burger modrým sýrem".

Jídlo

- Doba od objednání jídla po servírování je celkem dlouhá a litovali jsme, že jsme si neobjednali oba hamburgery zároveň.
Nejdřív jsme si oba dali jen samotný hamburger, já "D Big Čýz" (burger, dva plátky cheddaru), kamarád tuším "Hell Burger" (karamelizovaná cibulka, chilli papričky, cheddar, slanina). Hamburgery přišly na talíři s jakousi skromnou oblohou. Až po odjedení prvního jsem si uvědomil, že to asi měly být ingredience, které jsme si mohli dát dovnitř hamburgeru. Osobně mám rád jídlo bez nutnosti ho upravovat, tak jsem zeleninu snědl zvlášť. Můj "Big Čýz" byl dobrý, sýr byl ideálně intenzivní.
...Teď mi ale zase vrtá hlavou, jestli jsem tak blbej, že jsem si zase objednal něco, co jsem nechtěl (vždy totiž mám v plánu testovat standardní bacon cheeseburger); nebo mi zase přinesli něco, co jsem si neobjednal; nebo tam tehdy bacon cheeseburger neměli.
Každopádně mi v "Big Čýzu" k dokonalosti chyběla slanina. Ani mi nevadilo, že uvnitř nebyla zelenina.
Kamarádův Hell Burger měl hodně intenzivní papričky (ani si nepamatuju, že by mi přišly nějak pálivé), které byly zcela nosnou chutí burgeru a ostatní složky přebily.
V druhém kole jsem si dal hamburger, jehož název si naštěstí nepamatuju a celkem i bohužel už není v jídelním lístku. Jednalo se o hamburger se slaninou a modrým sýrem. Kamarád si dal něco podobného, jen on měl mít modrý sýr v burgeru. Navíc jsem si dal coleslaw a kamarád hranolky.
Slanina v mém hamburgeru byla dokonalá, modrého sýra bylo rozumné (malé) množství, takže nijak nepřebíjel chuť ostatních částí. Byl jsem s ním hodně spokojený.
Coleslawu byla celkem velká porce. Za nejlepší coleslaw považuju ten z KFC (10 bodů), tenhle byl velmi dobrý, ale přecijen mu k dokonalosti trocha chyběla (8,5 bodu), přesto bych si ho dal znovu.
Kamarádovy domácí hranolky mne tradičně neoslovily. Nejradši mám úplně nejobyčejnější hranolky pořádně do křupava ve friťáku udělané.
kamarád - Měl jsem "Hell Burger – karamelizovaná cibule, jalapenos, sýr, slanina" a "Stuffed Bluecheese burger – plněný burger modrým sýrem, slanina". Požadované propečení medium bylo v obou případech trefeno dobře a maso bylo šťavnaté. Housky dobré, ne taková pecka jako v Berouně nebo Dishi, ale samozřejmě žádná oschlá kaiserka ze Žabky. Společně s burgerem je na talíř servírováno cosi jako obloha, tj. list salátu, kroužky syrové cibule, plátek nakládané okurky a rajče. Zmíněné komponenty si člověk může dát do burgeru. Trošku provar byl, že v obou případech byl v mém listu salátu slimejš. Z proplachování salátu má u mne kuchtík nedostatečnou dvakrát podtrženou. Celkově mi první burger chutnal více, i když jalapenos, kdo by to byl čekal, byly dost výrazné a dost dominovaly nad vším ostatním. Druhý burger měl sýr uvnitř masa, což nebylo moc šťastné. Sýr se koncentroval na jednom místě, takže tak dvě sousta byla extrémně sýrová a zbytek ticho po pěšině. Ještě jsem si dal hranolky, které měly takovou uzenou chuť a celkem potvrzovaly hostitelovu tezi o marnosti domácích hranolek. Rovněž jsem ochutnal hostitelův coleslaw, který mi přišel tak nějak nevýrazný.

Výkon-cena

- Měli jsme 4 hamburgery, 2 přílohy a 3 nápoje. Hamburgery byly po 119Kč, super! Cenu pití si nepamatuju, ale podle účtu (níže) bych tipnul, že to je 45Kč za nápoj, drahé. A přílohy byly asi 35Kč za coleslaw (dobré) a 40 za hranolky (celkem OK).
Slečna mi naúčtovala 567Kč. Nejsem vůbec člověk na dýška, běžně bych dal 580Kč, ale byly příjemné a taky mi to připadalo jako parádní cena, tak jsem dal 600Kč.
Až doma po studování účtu jsem zjistil, že mi zapomněly naúčtovat jeden hamburger.
Součástí nového jídelního lístku je i zdražení tak o 10-20Kč, což je pořád v pohodě, ale už začíná dávat větší smysl ten dvojitý cheeseburger, který je jen o nějakých 40Kč dražší než jednopatrová varianta.
kamarád - Řekl bych, že jídlo bylo na podobné úrovni jako v Pětistovce. Cena byla ale o dost příznivější, takže poměr výkon–cena řekl bych dobrej.

Závěr

Byl jsem hodně spokojený, hlavně cena hamburgerů byla neuvěřitelně nízká. Teď se přiblížila realitě, ale pořád se jedná o dobrou koupi. Bejzment určitě doporučuji. Sám se tam plánuju vrátit a vyzkoušet konečně ten bacon cheeseburger.

Klady
+ dobré jídlo
+ příjemná obsluha

Zápory
- dlouhé čekání na jídlo


Shrnutí

Stejně jako v předchozích sériích je shrnutí to nejdůležitější a nejvíc se na něj těším. Vyzdvihnu nejlepší jídla, nejlepší poměry cena-výkon, obecně nejlepší, ale zdůrazním i mou nespokojenost.

Největší zklamání, aneb dobrým průměrem mne neokouzlí

Zklamalo mne něco skutečně podprůměrného, nebo se jedná o slušný průměr, který ale v konkurenci prvotřídní kvality neobstojí?...

Fiaskoburger

Problémem je obsluha bez zájmu o zákazníka. Když navíc 130Kč hamburger srovnáme s tím, co jsme měli za 120Kč v Bejzmentu, nemá smysl o Fiaskoburgeru ani náhodou uvažovat.

Špagety alla carbonara

Byl jsem na dvou špagetách alla carbonara a ani jednou jsem nebyl nadšený. Sám si je dělám tak, že je velmi intenzivní chuť parmezánu a slaniny, ale v obou restauracích byly carbonary jemné a chuť nebyla intenzivní. Ovšem vzhledem k tomu, že v obou restauracích byly carbonary velmi podobné, je s největší pravděpodobností chyba na mé straně.


Nejlepší jídla v restauracích

Hamburger - Bejzment

V Bejzmentu jsem byl nadšený ze slaniny v hamburgeru. Dal jsem si variantu s modrým sýrem a dokázali ho naservírovat takové množství, aby nebyl moc intenzivní. Určitě někdy ještě plánuju jít vyzkoušet bacon cheeseburger.

Cibulová majonéza - Zephyr

V Zephyru ke každému hamburgeru patří i hranolky a omáčka dle výběru. Cibulová majonéza mne nadchla, je ideálně nasládlá a díky ní jsem s chutí snědl nekřupavé domácí hranolky.

Kachní prsa - Villa St. Tropez

Kachní prsa ve Ville St. Tropez jsem jen ochutnal, a přesto mi při kouknutí na seznam restaurací této série ihned vytanula na mysli. Největší zážitek bylo chrupnutí při skousnutí.


Nejlepší poměr cena-výkon

Bejzment

Konečně zase po roce máme restauraci, které můžu dát toto vysoké ocenění. Je to částečně způsobeno tím, že jsem restauraci navštívil ještě před zdražením (ne zas tak zásadním) a i tím, že mi zapomněli jeden hamburger naúčtovat. Byl jsem velmi spokojen s jídlem i obsluhou, tak jsem jim dal na mé poměry vysoké dýško. Určitě doporučuji Bejzment navštívit.


Nejlepší restaurace

Podle shrnutí všech hodnocených kritérií.

Bejzment

Viz "Nejlepší poměr cena-výkon". Žádná další restaurace mne v této sérii nenadchla natolik, že bych se do ní chtěl vysloveně vrátit.


Závěr

Sláva 6. série je hotová. Celkem jsem za 16 osob na 8 akcích zaplatil 4130Kč. (258Kč/osobonávštěvu)

Zase se nám blíží Prague Food Festival, z něhož jsem loni úplně nadšený nebyl. Letos se tam asi zase podívám, ale nepořídím si předem maximální předplatnou vstupenku, když proti levnějším variantám s přikupováním nemá žádné výhody.

V hlavě mám i sedmou a osmou sérií testu restaurací.
Sedmá série nejspíš bude velká série nejlepších hamburgerů, protože si některé dobré podniky (třeba Mood) už moc nepamatuju a rád bych udělal řebříček nejlepších hamburgráren, kde jsem byl. Pokusím se tam zařadit i drahý hamburger z Cowboyů.
Osmá série pak bude návrat do nejlepších vyhodnocených restaurací, abych zkontroloval, jestli jim ocenění stále patří.

Taky plánuju udělat nějakou jednoduchou stránku se všemi navštívenými restauracemi v tabulce a jednoduchým hodnocením --/-/o/+/++ podle doporučení k návštěvě. K tomu se asi dostanu nejdřív.

Chcete být víc v obraze? Sledujte X-COMputers.eu na Facebooku nebo Twitteru.